Rašeliniště Kozohlůdky
Přírodní rezervace Kozohlůdky
Přírodní rezervace Kozohlůdky byla vyhlášena v roce 1990 na katastrálním území Borkovice, severně od vlastní obytné zástavby obce. Předmětem ochrany je rozsáhlé pánevní přechodové rašeliniště, které bylo v minulosti částečně ručně vytěžené (tradičním borkováním) a dnes se úspěšně obnovuje. Rozsáhlý komplex společenstev přechodového rašeliniště zahrnuje mozaiku fytocenóz svazů Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Eriophorion gracilis, Sphagno-Utricularion, v malé míře i vrchovištní společenstva svazu Sphagnion medii. Rašeliništní společenstva jsou charakteristická velkým počtem ohrožených a zvláště chráněných druhů hub, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Na severozápadě na lokalitu navazuje Přírodní rezervace Borkovická blata, kde jsou nejvýznamnějšími složkami vegetace zbytky blatkových borů (asociace Pino rotundatae-Sphagnetum) a rašelinných brusnicových borů (asociace Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris). Hluboké odvodnění a strojní vytěžení převážné části ložiska Borkovická blata způsobilo významné narušení (disturbanci) až destrukci ekosystému. Silný pokles hladiny podzemní vody byl a dodnes je příčinou postupného odumírání blatkových porostů a rozvoj nežádoucí křovinné vegetace s dominancí krušiny olšové (Frangula alnus) a břízy bělokoré (Betula pendula). Velká část plochy tohoto vytěženého ložiska po skončení těžby zarostla nálety expanzivních dřevin (bříza, osika), nebo byla uměle zalesněna a je silně narušena expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Po zaslepení nejhlubších odvodňovacích příkopů a zpětném zavodnění se na části plochy přímo přiléhající ke zbytku blatkových borů dobře regeneruje rašeliništní i další mokřadní vegetace. Naopak ruční těžba s vyhloubením těžebních jam, dnes zaplněných vodou, aplikovaná historicky na ložisku Kozohlůdky, vyvolala obnovu rašelinotvorného procesu již před delší dobou, takže zde vznikla cenná společenstva přechodového rašeliniště.
Celkový pohled na Rašeliniště Kozohlůdky
Volné plochy na rašeliništi jsou ohroženy postupným nalétáváním borovice, břízy, krušiny a vrby popelavé, takže musí být periodicky těchto náletů zbavovány. Kulturní borové lesy na místě borových doubrav jsou negativně ovlivňovány holosečnou těžbou, po které je opět vysazována stejnověká monokultura borovice. Vlhké bezkolencové louky jsou na části ploch ohroženy příliš intenzivní pastvou. Jejich menší část (většinou v bezprostředním okolí rašelinišť) je ponechána ladem, degraduje a zarůstá dřevinnými nálety. Většina luk je kosena jednou až dvakrát ročně. Dodnes se však projevují negativní důsledky jejich dřívějšího odvodnění a regulace drobných potoků, které jimi protékají. Těmito negativními důsledky jsou převaha kulturních trav a snížená floristická diverzita.
Pozůstatek ruční těžby rašeliny na Rašeliništi Kozohlůdky
