česky <<<

Kamenolom Kuchařík

Kulturní krajina středních Čech a výhledy

Krajina středních Čech v okolí obce Kuchařík v oblasti mezi Tachlovicemi na severu, Roblínem na jihu, Trněným Újezdem na západě a Kosoří na východě je plně antropogenizovaná (člověkem zcela přeměněná) s průměrnou krajinářskou (kulturní i přírodní) hodnotou a s dominantním výskytem agrárních prvků doplněných prvky sídelními. Zájmy ochrany krajiny jsou omezené a zájmy ochrany přírody rozptýlené. Hlavními příčinami velmi nízké ekologické stability krajiny je značná rozloha ekologicky méně stabilních a nestabilních ploch a přetrvávající dlouhodobě neudržitelné obhospodařování zemědělské, resp. orné půdy v nevhodně velkých celcích, ve kterých téměř zcela chybí ekostabilizační prvky stálé zeleně (vzájemně propojené větší skupiny stromů rostoucích mimo les a pásy stromů a keřů). Z nejvyšších bodů na severním a východním okraji kamenolomu Kuchařík se za příznivých povětrnostních podmínek nabízejí pěkné výhledy na typickou agrární a poměrně hustě osídlenou krajinu středních Čech. Jihozápadně asi 1,6 km vzdušnou čarou od kamenolomu Kuchařík se nachází komplex kamenolomů Starý a Nový Čížovec a Holý vrch. Tyto vápencové kamenolomy byly založeny Pražskou železářskou průmyslovou společností již v roce 1891. Členem společnosti byl, kromě jiných také zakladatel kladenských hutí Vojtěch Lanna. Tři samostatné lomy byly těženy v různých obdobích. Vápenec se z nich na místo zpracování dopravoval Kladensko-nučickou dráhou. Nejmenší z lomů Starý Čížovec se podobá hlubokému, úzkému kaňonu. Tvar a rozměry jsou dány způsobem těžby, k níž se v 19. století používala jednoduchá mechanika. Těžba zde probíhala v období 1891 – 1901, poté byla ukončena a lom byl bez jakýchkoliv úprav a rekultivací ponechán přírodním procesům. Podstatně větší lom Nový Čížovec byl po ukončení těžby rekultivován. Jáma byla zavezena výkopovými zeminami, mimo jiné i z pražského tunelu Blanka. Povrch byl překryt vrstvou ornice. Ve velkém jámovém lomu Holý vrch probíhá těžba vápence od konce 19. století dodnes. Odstřely stěn ani provoz těžké techniky nevadí mnoha druhům živočichů, kteří zde sídlí. K nim patří mimo jiné také ohrožený a zvláště chráněný výr velký. Spory se vedou o budoucí využití lomu. Těžařská organizace má z ekonomických důvodů zájem o jeho zavezení výkopovými zeminami a zrekultivování klasickými postupy. Okolním obcím však vadí představa dlouhodobých negativních vlivů nákladní automobilové dopravy na životní prostředí i zdravotní stav obyvatelstva. Proto prosazují zatopení lomu a vytvoření rekreační oblasti pro lidi z širokého okolí. Jihovýchodně asi 400 m vzdušnou čarou od kamenolomu Kuchařík probíhá hranice Chráněné krajinné oblasti Český kras, která byla vyhlášena v roce 1972 na území o rozloze 128 km2. Jejím cílem je zajistit ochranu nejcennější části barrandienské pánve mezi Radotínem na jihozápadním okraji Prahy a Berounem. Jedná se o území tvořené převážně prvohorními usazeninami vápenců a břidlic z geologických období siluru a devonu. Nachází se zde velké množství krasových jevů, včetně jeskyní patřících k největším v Čechách. V oblasti se vyskytuje teplomilná flóra a fauna. Oblast je rovněž pověstná velkým počtem cenných geologických profilů a světově významných nalezišť zkamenělin. Lesní společenstva dubových hájů s bohatě rozvinutým bylinným patrem si na mnoha místech CHKO Český kras zachovala svůj přirozený ráz.

Výhled z okraje kamenolomu na obec Kuchařík a agrární ekosystémy v jejím okolí

Výhled z okraje kamenolomu na lesní porosty v CHKO Český kras

GPS pozice

N 49° 58.000', E 14° 15.000'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz