Kamenolom Radobýl
Přírodní památky Radobýl
Na části vrchu Radobýl bylo již v roce 1969 vyhlášeno chráněné území. Podmínky ochrany zvláště chráněného území kategorie přírodní památka o rozloze 6,26 ha byly upřesněny vyhláškou CHKO České středohoří ze dne 17. prosince 2014. Předmětem ochrany přírodní památky Radobýl je geomorfologicky významná krajinná dominanta neovulkanického původu s dochovanou ukázkou sloupcovité odlučnosti čedičové horniny a se společenstvy skal, skalních stepí, sutí a trávníků. Cílem ochrany je omezení či pozastavení sukcese dřevin na bílých stráních, zachování a rozšíření ekosystémů teplomilných trávníků a na ně vázaných populací živočichů a zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů vzniklých šířením nepůvodních dřevin v území. Suťový les na východním svahu vrchu je méně kvalitní směsí porostů listnatých dřevin s vysokým zastoupením akátu, bez významného reprezentativního bylinného podrostu. Vrch Radobýl byl jako evropsky významná lokalita (EVL – CZ0423225) o rozloze 29,329 ha zařazen do soustavy NATURA 2000. Hlavním důvodem byl výskyt sarančete skalního (Stenobothrus eurasius) a přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria). Environmentálně i ekologicky cenné plochy stepního a lesostepního charakteru na území přírodní památky i evropsky významné lokality Radobýl dlouhodobě nejsou hospodářsky využívány. Velkou část plochy EVL tvoří opuštěný dobývací prostor, ve kterém byly všechny komerční aktivity ukončeny již ve 30. letech 20. století. V minulosti byla část ploch využívána k pastvě ovcí, nyní dochází k částečnému zarůstání nálety teplomilných druhů dřevin. V současnosti sem mozaikovitě pronikají vysoké suchomilné (xerofilní) křoviny. Relativně největší riziko přináší pomalé šíření trnovníku akátu. Tento problém musí být v příštích letech účinně řešen v rámci péče o zvláště chráněné území přírodní památky. Poměrně vysoká návštěvnost vrcholových partií Radobýlu nepředstavuje riziko pro předměty ochrany. Totéž platí i pro plochy těžebních pater bývalého kamenolomu. Rozsáhlejší plochy balvanitých sutí na jižních svazích vrchu Radobýl jsou prakticky nepřístupné a netrpí působením lidského faktoru ani rychlým zarůstáním nálety dřevin. Podstatným limitujícím faktorem, který brzdí šíření nežádoucích náletů nebo pro hromadění biomasy je extrémní vysýchavost stanovišť. Další existence přírodní památky a účinná ochrana ohrožených i zvláště chráněných druhů bude vyžadovat realizaci kvalitního plánu péče o tuto lokalitu. Managementová opatření zahrnují extenzívní pastvu smíšeného stáda ovcí a koz a vyřezávání náletů teplomilných druhů dřevin v prostoru bývalého lomu, na západním svahu a ve vrcholových partiích Radobýlu.
Přírodní památka a evropsky významná lokalita Radobýl
