česky english deutsch <<<

Odval Dolu Ferdinand

Ekologická stabilita krajiny a ÚSES

Ekologická stabilita krajiny Nepřírodní biotopy přispívají ke zvýšení ekologické stability krajiny. Poskytují útočiště řadě druhů a působí pozitivně na druhovou rozmanitost i ve svém okolí. Často rovněž fungují jako důležité migrační trasy pro řadu rostlin a živočichů.

Rovněž mohou poskytovat řadu ekosystémových služeb:

Ekologická stabilita je schopnost ekosystému odolávat rušivým vlivům a vyrovnávat je. Stabilní ekosystém je schopný přes působící stres, jakým jsou například lidské zásahy, nepříznivé klimatické podmínky, katastrofické události apod., dále poskytovat cenné ekosystémové služby.

Do ekosystémových služeb patří například:

Cílem ochrany stability kromě zachování ekosystémových služeb i zachování přírodní rovnováhy krajiny, tedy takového stavu, kdy se krajina autoregulačními mechanismy udržuje ve stabilním stavu – tj. nedochází k rozsáhlým úhynům populací, změnám (mikro)klimatu a vodního režimu, chemismu půd a vod.

Ekologická stabilita společenstva je dávána do souvislosti s jeho celkovým druhovým bohatstvím. Například smíšený les lépe odolává chorobám, parazitům a extrémním výkyvům klimatu, než smrková monokultura. Existují však i příklady velmi odolných, druhově chudých společenstev, například rákosiny, či druhově chudé kyselé bučiny.

Pokud se ale na ekologickou stabilitu podíváme ve větším měřítku, tedy v měřítku krajiny, lze obecně říct, že krajina s více typy společenstev je stabilnější, než krajina méně rozrůzněná. Nicméně žádoucím stavem zůstává, aby byla zachována pokud možno co nejvyšší biodiverzita společenstev.

Územní systémy ekologické stability (zkratka ÚSES)

Pro ochranu ekologické stability byl v ČR vyvinut tzv. ÚSES. ÚSES pracuje zejména na základě „teorie ostrovních ekosystémů“. Ta předpokládá, že druhové bohatství ostrovů v moři je závislé jednak na velikosti ostrovu a jednak na vzdálenosti od dalších ostrovů.

Důležitým faktorem pro udržení biodiverzity na jednotlivých ostrovech je možnost migrace druhů mezi jednotlivými ostrovy. „Kvalitní“ ostrovy se silnými populacemi druhů mohou dosycovat i méně kvalitní ostrovy a celkově tak zvyšovat biodiverzitu. Nyní si však představme místo moře člověkem intenzivně využívané oblasti, jako jsou pole a zastavěná území a místo ostrovů si představme „ostrůvky biodiverzity“ v podobě přírodě blízkých lokalit – lesy, skály, druhově bohaté louky a stepi atd.

V tuto chvíli získáme základní jednoduchý obrázek o fungování ÚSES.

ÚSES pracuje celkem se 3 skladebnými prvky:

Ekologické funkce lokality

Odval bývalého Dolu Ferdinand tvoří svah údolí na pravém břehu Týneckého potoka. Částečně doplňuje náhorní plošinu nad údolím, větší částí modeluje svahy údolí. Terén je velmi členitý, závislý na způsobu nasypávání haldoviny. Místy vystupuje na povrch různorodý materiál, z něhož byl odval nasypán. Stadium vyvinuté vegetace svědčí o vyšším stáří haldy. Většinou se jedná o nálety vzrostlých pionýrských dřevin doplněné dřevinami klimaxovými, dále stráně hustě porostlé keři i otevřené plochy se zapojenými travinnými porosty. Prostorem odvalu prochází funkční úsek lokálního biokoridoru, cca 200 m severovýchodně je vymezeno nefunkční lesní lokální biocentrum. Odval by mohl být perspektivně funkčním biocentrem lepším, než běžný hospodářský les. Tento nepřírodní biotop v současnosti funguje jako útočiště (refugium) a zároveň jako biokoridor pro velké množství druhů organismů. Splňuje podmínky pro vyhlášení významného krajinného prvku.

Estetické funkce lokality

Odval zvýrazňuje svahy údolí, představuje jejich dosti strmou variantu. Vyvinutá zeleň na tělese působí přirozeným dojmem. Struskové části odvalu jsou z velké míry zakryty stromovou vegetací. Při detailním pohledu připomínají geomorfologické útvary – balvany nebo skalní výchozy.

Výhledy

Z vrcholových partií odvalu bývalého Dolu Ferdinand je pěkný rozhled na větší část údolí Týneckého potoka i na bývalý Důl Theodor s odvalem, který je v současnosti zavážen výkopovými zeminami z velkých staveb především v Praze.

GPS pozice

N 50° 10.769', E 14° 8.581'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://