Rašeliniště Přebuz
Přírodní památka Přebuzské vřesoviště
Přírodní památka je maloplošné zvláště chráněné území, které orgán ochrany přírody vyhlašuje v souladu s ustanoveními § 36 a souvisejících zákona zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a stanoví přitom také jeho bližší ochranné podmínky. Jedná se o přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Přírodní památka Přebuzské vřesoviště byla vyhlášena v roce 1992 na lokalitě v minulosti těženého rašeliniště, které se nachází severně od urbanizovaného území města Přebuz. Má rozlohu 89,78 ha. Hlavním důvodem vyhlášení této přírodní památky je ochrana komplexu polopřirozených biotopů vzniklých po těžbě rašeliny, které slouží jako významné refugium vzácných a ohrožených druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Území přírodní památky leží na náhorní plošině v rozšířeném údolí říčky Rolavy v geologickém okrsku Přebuzská hornatina, přibližně 1,5 km severozápadně od Přebuzi. Horninové podloží tvoří autometamorfované žuly karlovarského plutonu. Na ně nasedá až 3 metry mocná vrstva rašeliny. Tato surovina zde byla odedávna těžena, většinou v malém měřítku. Rašelina sloužila k vytápění domácností a také jako izolační materiál obytných domů. Výrazný rozvoj těžby rašeliny zde nastal po roce 1812, kdy Nosticové prudce zdražili palivové dřevo. Těžba rašeliny pokračovala až do poloviny 20. století. Pozůstatky po těžebních aktivitách jsou v horské krajině patrné až do současnosti. Dominantní dřevinou je rašelinná kleč a smrk ztepilý. Na pilířích neodtěžené rašeliny s bohatými vřesovišti roste bříza trpasličí (Betula nana) ve své nejzápadnější lokalitě v České republice. Na plochách obnažených až na minerální podloží roste plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), zvodnělé příkopy s rašeliníky (Sphagnum) doprovází rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Na trvale zaplavených místech podél Rolavy roste zdrojovka potoční (Montia hallii). Na smilkových loukách se vyskytuje prha arnika (Arnica montana), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a nenápadná kapradinka vratička měsíční (Botrychium lunaria). Ve společenstvu rašelinných rostlin prosperuje kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), brusnice (Vaccinium vitis-idaea) a klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos). Vše dohromady spojují, prorůstají a nesou rašeliníky, které jsou základní složkou vrchovištní vegetace. Z bezobratlých živočichů zde žije několik druhů střevlíků (Carabus). Na původní rašelinná stanoviště s břízou zakrslou se váže výskyt vzácného nosatce (Coeliodinus nigritarsis). Zjištěn zde byl čolek horský (Ichthyosaura alpestris), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a skokan hnědý (Rana temporaria). Pro ptačí faunu otevřených ploch rašelinných luk jsou charakteristickými druhy tetřívek obecný (Tetrao tetrix), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a linduška luční (Anthus pratensis).
Cenné biotopy Přírodní památky Přebuzské vřesoviště
Užitečné informace
Naučná stezka vznikla v roce 2015 v rámci projektu „Zvyšování povědomí veřejnosti o biodiverzitě v nepřírodních biotopech ČR“. Projekt je zaměřen na biologickou rozmanitost rostlin a živočichů v tzv. „nepřírodních biotopech“.
Tímto termínem označujeme území významně narušená nebo zdevastovaná lidskými aktivitami, především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami, ukládáním odpadů, atd. Přes zdánlivě neutěšený stav jsou tyto lokality v dnešní kulturní krajině velmi významnými stanovišti, která ke svému životu a rozmnožování využívá neobvykle široké spektrum hub, rostlin a živočichů.
