česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Mayrau

Geologická charakteristika odvalu

Kladenské odvaly jsou složeny z několika základních typů materiálů, které mají podstatně odlišné chemické složení a vlastnosti a ovlivňují chování tělesa haldy či jejího okolí. Jedná se o následující horniny a materiály:

Geologické složení odvalu Dolu Mayrau

- 1) Uhlí a horniny s uhelnou příměsí. Jde zejména o šedavé, poměrně měkké či rozpadavé uhelné jílovce, prachovce a místy i pískovce, které odpovídají sedimentům močálových jezer. V jejich základní hmotě převažují jílové minerály a klastický křemen, místy se vyskytují konkrece pelosideritů. Běžný je akcesorický pyrit, který poměrně rychle zvětrává na limonit a sírany, jež jsou obvykle rychle odplaveny deštěm (jarozit, sádrovec, kamence). Horniny obsahují několik procent organické hmoty, která v podobě uhlí podléhá mechanickému rozpadu a pomalé oxidaci, je-li však rozptýlena v hornině, příliš se nemění. Základní reakce souvrství je mírně kyselá, objevují se však i partie obohacené sulfidy, kde reakce může být silně kyselá. Z hlediska substrátu a tím i vegetace jsou velmi důležité vulkanické horizonty (brousky, „opuky“), které obsahují zvýšená množství živin, zejména alkálií. Část hornin je poměrně rychle destruována, mění se v jakou jílovitou, dobře slehlou šedavou „melange“, ve které „plavou“ úlomky pískovců či odolnějších částí uhelného souvrství. Lokálním problémem jsou uhelné polohy. Méně mocné sloje nebo více popelovité uhlí, pro které zrovna nebyl odbyt, byly vyváženy na haldy, kde zahořívaly. K zahoření může docházet ve větších hloubkách anebo se uvnitř hald mohou objevit ohniska zbytkového tepla. Vliv na povrch je však malý.

- 2) Uhelný prach z úpravárenských procesů. Tento materiál z čištění překopů a dopravníkových pásů byl s hlušinou a s ostatními složkami vyvážen na odvaly. Poněkud odlišná situace byla u důlních prádel, odkud byl prach odvážen, někdy pumpován do zvláštních kalových nádrží, které dnes (anebo jejich části) mohou představovat druhotná ložiska málo kvalitních, nicméně ve směsích spalitelných paliv. Uhelný prach má charakter černých či tmavě šedých mazlavých hmot. Často leží pod lokální úrovní podzemních vod – pokud nevyschne, nepodléhá zahořování. Do některých kalových nádrží byly vylévány i vyjeté oleje a podobné odpadní látky.

- 3) Vyhořelé horniny. Horniny s obsahem uhlí podléhaly obvykle rychle po vysypání na odvaly zahořování. V některých případech byl přísun haldového materiálu příliš rychlý a tehdy byly uhelné materiály pohřbívány a podle dostupnosti kyslíku podléhaly rychlejšímu či pomalejšímu spalování anebo zůstaly nespálené. Charakteristickým produktem zahořování jsou jednak bíle vypálené jílovce (podobné běžnému odpadu z kamen), dále škvára a červené popely. Následkem obsahu kaolinitu však převládají bílé porézní horniny a většinu škvár lze přičíst provozu místních topenišť určených pro vytápění šachty a provoz parních, těžních strojů. Tento materiál byl v minulosti běžně využíván jako podklad pro komunikace. V okrajových částech pánve někdy mívá zvýšenou radioaktivitou, která limituje jeho použití např. na stavební účely. Jedná se o porézní, savý materiál s velkým měrným povrchem a dobrými sorpčními vlastnostmi. Vystupuje-li na povrchu haldy má neutrální nebo mírně kyselou reakci, dobře prosychá, je náchylný ke stružkové erozi a v minulosti býval zdrojem vysoké prašnosti.

- 4) Škvára, popel a popílky. Součástí kladenské aglomerace byla celá řada lokálních topenišť, každá šachta topila svým uhlím a zejména hutní provozy byly energeticky velice náročné. Běžnou součástí hald jsou proto elektrárenské popílky. Vysokopecní provozy – výroba železa a následná výroba ocelí – produkovaly strusky zásadité, známé jako Thomasova struska. Zatímco škvára vzniklá spalováním uhlí téměř neobsahuje žádný vápník a hořčík, produkty výroby železa obsahují až 38 % oxidu vápenatého (CaO). Je to způsobeno metalurgickým procesem, při kterém je železo v silikátové tavenině nahrazováno vápníkem z vápenců. Reakce těchto substrátů je oproti ostatním struskám zásaditá a při jejich zvětrávání je do okolního prostředí uvolňován vápník.

- 5) Stavební suť a inertní odpad. Jedná se o materiály z likvidace starých důlních budov i stavební sutě řízeně navezené z širšího okolí k uložení na odvalech nebo o černé skládky. V materiálu se běžně objevují zlomky cihel, opukové kameny, omítka, někdy dlaždice a místy živičný pokryv (asfaltové směsi) bývalých komunikací. Součástí odpadu rovněž bývá zlomkové železo, rozbité dlaždice a další materiály. Opuky a omítka mají zásadité reakce a zvyšují ostrůvkovitou úživnost. Cihly a větší kameny vytvářejí na rozdíl od běžného materiálu uhelných hald suť s volnými prostory, které fungují jako refugium pro hmyz, obojživelníky (žáby) a některé plazy (ještěrky).

- 6) Komunální odpad. Tato složka je tvořena nejrůznějším materiálem od polyethylenových a skleněných lahví, přes plechovky, nábytek až po staré pneumatiky.

- 7) Výkopové zeminy a další materiály. Častou součástí odvalů je materiál z podložního proterozoika, tj. šedočerné fylitické břidlice, méně droby, místy s hojnými čočkami sekrečního křemene, ojediněle mineralizované pyritem případně pyrhotinem. Tyto horniny obtížně zvětrávají, z hlediska chemického složení však nepředstavují žádnou zátěž. Na některé odvaly byla navážena opuka křídového stáří ze stavební činnosti. V souvislosti s prohoříváním odvalů byly na některých místech zjištěny až 2 cm silné kůry vodnatého octanu vápenatého. Ten vznikl reakcí tzv. „dřevného octa a kalcia z opuk, což mimo jiné poukazuje na velké množství dřeva z původních důlních výdřev v haldovém materiálu.

*** Geologické složení odvalu Dolu Mayrau

V odvalu Dolu Mayrau jsou ve směsi hornin zastoupeny svrchnokarbonské jílovce, prachovce, pískovce a slepence, v malém množství také svrchnoprotero­zoické fylitické břidlice (materiál z hloubení jámy a z překopů). V průběhu vlastní těžby hlavní kladenské sloje zde byly ukládány proplástky, odlupky a přibírky svrchnokarbonských hornin (zejména aleuropelity). Ze spalovacích procesů v místní kotelně pochází struska a popílek stejného petrografického a mineralogického složení jako aleuropelity. V jihovýchodní části odvalu byla deponována i struska hutní. Materiál hlušiny je z větší části kausticky přepracován.

GPS pozice

N 50° 9.900', E 14° 4.904'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz