česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Mayrau

Společenstva hub a rostlin

Vzhledem k různorodému terénu i vegetačnímu krytu jsou houby reprezentovány druhy preferujícími počáteční i pokročilé stadium ekologické sukcese.

Vyskytuje se zde 9 druhů hub:

V částech odvalu s dobře vyvinutým vegetačním krytem v bylinném, keřovém i stromovém patru se vyskytuje široké spektrum hájových rostlin. Lokalita je z botanického, ekologického i ochranářského hlediska poměrně zajímavá. Výrazná geomorfologická členitost odvalu je příčinou vyšší biotopové diverzity. Bylo zde nalezeno celkem 165 druhů rostlin, z toho 33 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. V centrální části s větší depresí je odval pokryt řídkou náletovou vegetací počátečního stadia přirozené ekologické sukcese s dominantní břízou bělokorou doplněnou borovicí lesní.

Z ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky zde roste:

- Zcela výjimečný pak byl nález chundelky přetrhované (Apera interrupta), která byla pro Českou republiku považována za vyhynulou.

Chundelka přetrhovaná

Většina plochy západní, východní a užší lem jižní části jsou porostlé vzrostlým lesem pokročilého stadia přirozené ekologické sukcese. Z Červeného seznamu se zde vyskytují jabloň lesní a dále hrušeň polnička a jilm vaz. V severovýchodní části lokality se nachází budovy hornického skanzenu, v severozápadní části je prostor sportovní střelnice. Za areálem hornického skanzenu je rozsáhlý porost agresivního invazního neofytu křídlatky sachalinské. Dalším invazním druhem rozšířeným na ploše odvalu je trnovník akát.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin

Chundelka přetrhovaná (Apera interrupta) je jednoletá rostlina z čeledi lipnicovitých (Poaceae). V Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky byla původně uváděna v kategorii A1 – vyhynulé taxony (pro ČR), po potvrzení jejího výskytu na odvalu Dolu Mayrau byla převedena do kategorie C1 – kriticky ohrožené taxony. Je eurasijským druhem, jehož areál zasahuje i do severní Afriky. Zavlečena byla i do Severní Ameriky. Na několika lokalitách se vyskytuje na Slovensku. Tento typ rostlin označovaný jako terofyt během jednoho vegetačního období projde celým životním cyklem a zimu přečkává jako semeno nebo výtrus. Chundelka přetrhovaná je ekologicky poměrně náročná, je vázaná na přesypové duny, popřípadě na trávo-bylinné porosty suchých stanovišť.

Merlík hroznový (Chenopodium botrys) je jednoletá bylina z čeledi merlíkovitých. V Červeném seznamu je evidován v kategorii silně ohrožené taxony. Pochází z jižní Evropy a jihozápadní Asie. Druhotně se rozšířil téměř po celé Evropě, vyskytuje se i v Severní Americe a Africe. V České republice a na Slovensku roste v oblastech nížin a pahorkatin. Jedná se o aromatickou, lepkavou a žláznatými chlupy hustě pokrytou bylinu. Lodyhy jsou 10 – 70 cm vysoké, vystoupavé až přímé. Většinou jsou větvené. Listy mají světle zelenou barvu a k lodyze přirůstají střídavě na stopce. Na rubu listů je výrazná žilnatina. Listové čepele jsou peřenodílné. Kvete od července do září. Vyhledává především ruderální stanoviště s lehkými propustnými substráty a řídkým vegetačním krytem (haldy a odvaly po těžbě nerostných surovin, náspy železničních tratí). Snáší vyšší koncentrace solí v půdě. Při větší konkurenci dalších druhů rostlin v pokročilých stadiích ekologické sukcese postupně mizí.

Merlík hroznový

Bělolist rolní (Filago arvensis) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V Červeném seznamu je evidován v kategorii ohrožené taxony. Celá rostlina je silně bíle plstnatá. Lodyha je přímá, občas je větvená. Listy jsou úzké, kopinaté a hustě plstnaté. Květenství je uspořádáno v kulovitých úborech. Kvete od června do září. Bělolist rolní patří mezi typické zástupce tzv. ruderálních druhů, tedy druhů vyhledávajících narušená stanoviště. Roste na propustných půdách s nízkým obsahem živin. Typickými stanovišti jsou výsypky, železniční náspy apod. bez zapojené vegetace. Druh je konkurenčně slabý a v pokročilých stadiích ekologické sukcese ustupuje a nakonec zcela mizí.

Bělolist rolní

Jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých. V Červeném seznamu je evidován v kategorii ohrožené taxony. Převážně evropský druh na severu dosahující až po jižní Anglii a Skandinávii. Izolované areály se vyskytují na východ až po jezero Bajkal. U nás roste roztroušeně v teplejších oblastech severních Čech a na jižní a východní Moravě. Má poléhavé lodyhy dlouhé 10 – 20 cm. Listy jsou dlouze řapíkaté, lístky vejčité nebo eliptické, bez bělavých skvrn. Hlávky květů jsou kulovité, světle růžové až bílé o průměru cca 1 cm. Kvete od června do září. Roste na vlhkých nebo střídavě podmáčených pastvinách, na okrajích cest, na návsích, v těžebnách štěrkopísků, řidčeji také na okrajích rákosin a vodních ploch, nejčastěji na zasolených či alkalických půdách. Vyhledává plochy s řídkou, nezapojenou vegetací.

Jetel jahodnatý

Invazní druhy cévnatých rostlin

Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) je vytrvalá dvoudomá bylina z čeledi rdesnovitých. Původní je na Dálném východě (ostrov Sachalin, Kurilské ostrovy a japonské ostrovy Hokkaidó a Honšú). Do Evropy byla dovezena jako okrasná rostlina ve druhé polovině 19. století. V současnosti se tento vysoce invazní druh vyskytuje v řadě zemí Evropy i Severní Ameriky. Zaznamenána byla i v jihovýchodní Austrálii a na Novém Zélandu. Bylina má přímé, duté, lysé a v horní části větvené lodyhy, vysoké 2 – 4 m. Listy jsou řapíkaté, celokrajné, podlouhle vejčité, na vrcholu špičaté a na bázi srdčité. Jsou až 35 cm dlouhé a 10 – 20 cm široké. Drobné květy jsou zelenobílé až nažloutlé, uspořádané do květenství lichoklasů. Kvete od července do září. Roste na březích řek a potoků i na ruderálních plochách v okolí lidských sídel. Šíří se i na přirozená stanoviště, kde vytváří velmi husté porosty vytlačující veškerou původní vegetaci.

Porost křídlatky sachalinské

Listy křídlatky sachalinské

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) z čeledi bobovitých je jednou z nejvýznamnějších invazních dřevin Evropy. Stromy dorůstají až 20 m a jejich koruna může být až 15 m široká. Větve mají v mládí hnědou kůru s výraznými trny, později šedohnědou až šedou hluboce rozpraskanou borku. Otrněné větve akátů poskytují úkryt pro hnízdění a staré akáty s rozložitými korunami jsou shromaždištěm hejn drobných ptáků. Akát má 10 – 25 cm dlouhé, lichozpeřené, celokrajné listy se 4 až 8 jařmy, lístky jsou dlouhé 4 – 8 cm. Jejichž palisty dřevnatí a vytváří tak známé tmavohnědé trny. Květy jsou bílé, uspořádané do hroznovitých květenství. V našem klimatu kvete v červnu. Původem pochází z Mexika a Severní Ameriky. Tato dřevina byla v minulosti často vysazována pro svou schopnost růst i v poměrně nehostinných podmínkách. Z toho důvodu byla často vysazována kvůli zpevnění železničních náspů apod. Velmi ceněna byla a dodnes je i včelaři. Rostliny čeledi bobovitých (akát, hrách, fazole, aj.) mají schopnost fixovat pomocí symbiotických bakterií vzdušný dusík do podoby dusičnanů, nebo amonných sloučenin, které v půdě fungují jako dusíkaté hnojivo. Přítomnost akátu na lokalitě tedy významně zvyšuje koncentraci živin v půdě. Odborně hovoříme o tzv. eutrofizaci půd. Akát rovněž do půdy vypouští celou řadu látek, toxických pro jiné organismy (tzv. alelopatie). Ve výsledku je tyto podmínky tolerovat jen malé množství dalších druhů. Jedná se v podstatě jen o kopřivy, svízel a vlaštovičník.

Mladá náletová akátina

GPS pozice

N 50° 9.777', E 14° 4.917'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz