Těžebna písku Jeniněves
Kulturní krajina středních Čech
Kulturní krajina středních Čech je v oblasti Mělnicka zcela přeměněná lidskou činností (antropogenizovaná ) s průměrnou krajinářskou (kulturní i přírodní) hodnotou a s dominantním výskytem zemědělských prvků doplněných prvky sídelními. Zájmy ochrany krajiny jsou omezené a zájmy ochrany přírody rozptýlené. Hlavními příčinami velmi nízké ekologické stability krajiny je značná rozloha ekologicky méně stabilních a nestabilních ploch a přetrvávající dlouhodobě neudržitelné obhospodařování zemědělské, resp. orné půdy v nevhodně velkých celcích, ve kterých téměř zcela chybí ekostabilizační prvky stálé zeleně (vzájemně propojené větší skupiny stromů rostoucích mimo les a pásy stromů a keřů).
Z nejvyššího bodu na západním okraji těžebny písku Jeviněves se za příznivých povětrnostních podmínek nabízejí nesporně zajímavé a pěkné výhledy na typickou zemědělskou a poměrně hustě osídlenou krajinu středních Čech. Severozápadně asi 6,3 km vzdušnou čarou od pískovny se nachází hora Říp, památné místo české mytologie a historie. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří dosahuje výšky 455,2 m n. m. Hora s typickým zvonovitým tvarem má zvláštní geologickou stavbu. Temeno a boky (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, který je v podstatě průnikovým komínem původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Mocnost obruby na úpatí hory přesahuje 17 metrů. Podobnou stavbu má značná část sopek Českého středohoří. Svým tvarem je Říp stolová hora.
Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí. Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu. Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Činností okrašlovacích spolků byl osázen dřevinami a dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena, jejíž součástí jsou např. silně ohrožené druhy zvonek boloňský, křivatec český pravý a kosatec nízký. V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů – roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový.
Východně asi 9,2 km vzdušnou čarou od pískovny se rozkládá město Mělník. Ve městě žije cca 19 230 obyvatel. Katastrální území Mělníka zaujímá rozlohu 24,96 km². Leží na pravém břehu Labe proti ústí Vltavy. Jeho historické centrum se nachází na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou. Území dnešního města je osídleno již od mladší doby kamenné (neolitu). Původní hrad Pšov nahradil koncem 10. století kamenný hrad Mělník. Město vzniklo ve 13. století z podhradí a trhové osady. První zpráva, podle níž je Mělník považován za město, se objevila v listině českého krále Přemysla Otakara II. z roku 1274. Český král a císař Karel IV. prohlásil Mělník za královské věnné město.
Výhledy z nevyššího bodu na západním okraji těžebny písku Jeviněves
