česky deutsch <<< >>>

Těžebna písku Jeniněves

Rekultivace území

Na části vytěženého prostoru o velikosti cca 13 ha byla v souladu s ustanoveními zákona ČNR č. 44/1988 Sb. provedena sanace, úpravy terénu (technická rekultivace) a následná zemědělská rekultivace. Z toho na cca 4,5 ha byla realizována úspěšná zemědělská rekultivace, rekultivované pozemky byly v souladu s ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. vráceny do zemědělského půdního fondu. V současnosti jsou zemědělsky obhospodařovány a slouží k rostlinné produkci.

Na zbývajících cca 8,5 ha byla zemědělská rekultivace neúspěšná nebo nebyla dokončena. Původní štěrkopískový podklad zde byl převrstven materiálem různého druhu a struktury (pravděpodobně se jedná o výkopové zeminy a hlušiny s přimíšenými svrchními vrstvami půdy ze skrývek), který však obsahuje mnohem více živin, než podloží. Tento fakt dokumentuje osídlení daného biotopu společenstvy ruderálních rostlinných druhů, které preferují půdu výrazně obohacenou dusíkem. Uvedené částečně rekultivované pozemky bývalého těžebního prostoru nejsou v současnosti zemědělsky obhospodařovány a využívány k agrární produkci a není možné je charakterizovat ani jako pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Druhá část vytěžené pískovny měla být rekultivována podle záměru „Sanace pískovny Jeviněves zavážkou inertními materiály“, který v červenci 2006 předložila orgánům státní správy firma Demorecykla, s. r. o. Ve vymezeném prostoru mělo být od roku 2007 do roku 2023 uloženo celkem 1 108 000 tun výplňového materiálu ve vrstvě o mocnosti od 5,5 m do 12 m (průměr 6,3 m), jejíž svrchní část by tvořila 1,38 m silná vrstva rekultivačních ze­min.

Rekultivace byla zpracována ve dvou variantách. První (lesní) předpokládala zalesnění 7,3 ha zájmového území a osetí dalších 1,9 ha travinami s osázením skupinami dřevin. Uvedený postup by vedl k vytvoření lesa.

Druhá varianta (zemědělská) počítala s navrácením pozemků do zemědělského půdního fondu v podobě 6,3 ha orné půdy a 1,9 ha trvalých travních porostů osázených skupinami dřevin. Vzhledem k velkému množství připomínek, výhrad i vysloveně negativních stanovisek upustila firma Demorecykla, s. r. o. od realizace záměru, jehož negativní vlivy na životní prostředí i na zdravotní stav obyvatel přilehlých obcí by z hlediska veřejného zájmu evidentně převažovaly nad ekonomickými a sociálními přínosy.

Následně firma Demorecykla, s. r. o. připravila návrh nového záměru, který uvažoval o dlouhodobém využití území pro instalaci fotovoltaické elektrárny, jež by produkovala elektrickou energii z obnovitelného zdroje slunečního záření. V území bylo provedeno první přípravné opatření pro realizaci záměru využití území pro instalaci fotovoltaické elektrárny.

V souladu s původním Plánem sanace a rekultivace pískovny Jeviněves byly těžební stěny upraveny na bezpečný sklon 1:2,5 a převrstveny ornicí. Tento krok byl nevhodný, protože do živinami chudého prostředí pískovny, které začaly osídlovat cenné a v mnoha případech ohrožené druhy hub, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin evidovaných v příslušných Červených seznamech ČR, jež v okolní intenzivně zemědělsky využívané krajině nemají k dispozici odpovídající biotopy, byl vnesen vysoce eutrofní materiál. Tím byly vytvořeny ideální podmínky pro kolonizaci svahů a přilehlých částí dna, na které bude živinami bohatá půda splavována vodní erozí, společenstvy ruderálních rostlinných druhů. Rozsáhlými terénními úpravami těžebních stěn byla podstatným způsobem ochuzena různorodost terénu. Ze dna pískovny byla odstraněna hodnotná přirozená společenstva pionýrských dřevin a bylin. Terénními úpravami strmých těžebních stěn byla ve východo-severo-východní části území zlikvidována hnízdní kolonie břehule říční.

Instalace fotovoltaické elektrárny se nakonec neuskutečnila. Přestože první provedené terénní úpravy biologicky a ekologicky mimořádně zajímavou lokalitu do určité míry znehodnotily, její potenciál pro vznik velmi cenných ekosystémů přirozenou, případně usměrňovanou ekologickou sukcesí zůstává i nadále značně velký. Tento způsob rekultivace je daném případě nejlepší a nejlevnější a jeho ekologická efektivita je v porovnání s klasickými rekultivačními metodami absolutně nejvyšší.

Těžebna písku Jeviněves po prvních rekultivačních opatřeních v roce 2009

V současnosti je lokalita dotěžena. Pokud by pokračování těžebních aktivit nebylo v rozporu s platnými právními předpisy v oblasti těžby nerostných surovin a v oblasti ochrany životního prostředí, je možné uvažovat o dotěžení štěrkopísku v JV části území tak, aby byly obnoveny kolmé těžební stěny pro budoucí hnízdění vlhy pestré a břehule říční. Tyto stěny by rovněž sloužily jako ideální biotop pro široké spektrum zástupců hmyzu ze skupiny blanokřídlých žahadlových.

Těžebna písku Jeviněves před rekultivačními zásahy v roce 2008

Prostor vytěžené pískovny je využíván veřejností k aktivním formám krátkodobé rekreace a k relaxačním účelům. Občané okolních obcí chodí do této uměle vytvořené „divočiny“ na procházky, jezdí sem na koních, na kolech i na motocyklech a čtyřkolkách. V lokalitě jsou stopy po „tábornickém managementu“ související s trampingem i se sezónními slavnostmi „pálení čarodějnic“. Z uvedených faktů vyplývá, že „nehostinný“ charakter území se zjevnými pozůstatky po nedávno ukončené těžbě nerostných surovin lidem nevadí a od návštěv a pobytu v něm je neodrazuje.

Hnízdní kolonie břehule říční v těžební stěně pískovny v roce 2008

Těžebna písku Jeviněves s obnoveným procesem ekologické sukcese v roce 2015

GPS pozice

N 50° 20.586', E 14° 21.052'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz