Těžebna písku Jeniněves
Společenstva obratlovců
Při terénních průzkumech byla potvrzena přítomnost 4 druhů ohrožených a zvláště chráněných obojživelníků, 2 druhů ohrožených a zvláště chráněných plazů, 55 druhů ptáků (z toho 20 ohrožených) a 6 druhů savců (z toho 1 ohroženého).
Obojživelníky reprezentují skokan skřehotavý, který je uveden v Červeném seznamu obratlovců ČR v kategorii – téměř ohrožené taxony a je zvláště chráněn jako kriticky ohrožený druh. Další chránění obojživelníci jsou ropucha zelená, ropucha obecná a čolek obecný. Plazi jsou zastoupeni zvláště chráněnými druhy: ještěrkou obecnou a užovkou obojkovou.
Skokan skřehotavý
Společenstvo ptáků se vyznačuje velkou biologickou rozmanitostí. Většina ptačích druhů hnízdí buď přímo v pískovně, nebo v lesních porostech, které ji lemují. Velmi zajímavá je stálá přítomnost vlhy pestré, která je v Červeném seznamu evidovaná v kategorii – ohrožené taxony a je zvláště chráněná jako silně ohrožený druh. Z kategorie – zranitelné taxony se zde vyskytují:
- ohrožený jestřáb lesní,
- silně ohrožený krahujec obecný,
- ohrožený moták pochop,
- ohrožený krkavec velký,
- kulík říční,
- silně ohrožený
- krutihlav obecný,
- kriticky ohrožený s
- trnad luční,
- ohrožený bramborníček černohlavý
- a silně ohrožená pěnice vlašská.
Z kategorie byl také potvrzen výskyt silně ohrožené křepelky polní, jiřičky obecné, ohroženého ťuhýka obecného a ohrožené břehule říční. Dále zde potkáme lindušku luční, vlaštovku obecnou, ohrožený slavíka obecného, vrabce domácího, vrabce polního a žlunu zelenou.
Hasy ptákůZe savců zde žijí zajíc polní, ježek západní, kuna skalní, liška obecná, prase divoké a srnec obecný.
Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců
Ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) zelená má zavalité tělo a nápadné příušní žlázy. Samci mohou ve střední Evropě dorůstat velikosti až 8 cm a samice 9 – 10 cm. Hlava tohoto druhu je výrazně široká. Oční zornice jsou charakteristicky vodorovné a mají eliptický tvar, duhovka bývá citrónově žlutá až nazelenalá. Příušní žlázy jsou při pohledu shora vzájemně rovnoběžné. Ušní bubínek je většinou dobře zřetelný. Na svrchní straně těla je ropucha zbarvena bíle, béžově či tmavohnědě na podkladu a je velmi výrazně poseta tmavozelenými či světlezelenými skvrnami, které mohou být propojené – zbarvení ropuchy je tak nejčastěji typicky maskovací. Břicho je šedavé až bělavé a často bez skvrnění, ale někdy může být i s malými tmavě zelenými skvrnami. Podél středové linie zad se výjimečně může nacházet světlý proužek, ale nikdy není tak výrazně žlutý, jako u ropuchy krátkonohé. Kůže je poseta typickými bradavičkami. U starších samic bývají bradavičky po stranách těla často zbarveny oranžově či červeně. Samci mají na hrdle vnitřní nepárový rezonanční měchýř, který je zřetelný při hlasových projevech.
Ropucha zelená – Pseudepidalea viridis
Vlha pestrá (Merops apiaster) je pták z čeledi vlhovitých. V Červeném seznamu obratlovců ČR je evidována v kategorii – ohrožené taxony a je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh. Je velká zhruba jako kos, s délkou těla 25 – 29 cm a rozpětím křídel 36 – 40 cm. Je to nezaměnitelný štíhlý pták s dlouhým, dolů zahnutým zobákem, dlouhými zašpičatělými křídly a dlouhým ocasem se dvěma prodlouženými středními pery. Zbarvení dospělých ptáků je velmi výrazné. Spodní strana těla je modravá, hrdlo zářivě žluté. Má žlutavě bílé ramenní skvrny a červenohnědé temeno, hřbet a svrchní strany křídel. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci jsou shora matnější a zelenavější.
Ze zimovišť přilétá především ve druhé polovině května, odlétá od konce srpna do poloviny září. Hnízdí většinou v koloniích, čítajících obvykle 10 – 20 párů, řidčeji i jednotlivě. Páry jsou monogamní a často spolu setrvávají po několik let, značně vysoká je také jejich věrnost k hnízdišti. Hnízdo je na konci nory, kterou sama buduje v písčitých nebo hlinitých stěnách. Noru využívá obvykle jen jednou a po jejím opuštění ji mnohdy obsazují jiné druhy ptáků, nejčastěji vrabec polní.
Ročně mívá 1 snůšku po 5 – 7 bílých, zřídka jemně žlutavých vejcích. Na inkubaci trvající 20 – 22 dnů se podílejí oba rodiče, větší mírou však samice. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve věku 20 dnů, dalších asi 12 dnů jsou pak krmena mimo něj. Pohlavně dospívají ve druhém roce. Živí se výhradně hmyzem, který loví za letu, často ve velkých výškách.
