Těžebna písku Jeniněves
Geologie
Ložisko písku a štěrkopísku leží na levém břehu Vltavy, asi 3 km vzdušnou čarou severně od jejího toku a asi 8,6 km vzdušnou čarou západně od soutoku Vltavy s Labem. Z druhé strany, tj. SZ směrem leží ve vzdálenosti cca 4 km prameniště důležitého jímacího zdroje – Čepelského potoka.
Podložím starovltavských teras různého stáří jsou sedimenty z geologického období turon ve slinitém a jílovitém vývoji. Toto slinité podloží je mírně zvlněné, s převažujícím úklonem k jihovýchodu. Mělké prohlubně na povrchu útvarů z geologického období křídy jsou vyplněny podzemní vodou. Na styku vrstev z druhohorního období křídy a čtvrtohor (kvartéru) je u většiny vrtů vyvinuta vrstva hrubozrnných štěrků. Souvrství štěrkopísků v těžebně Jeviněves patří do vltavské terasy z doby ledové, označované jako mindel.
Ložisko sedimentů ze staršího období čtvrtohor (pleistocénu) je na západě, jihu a východě omezeno negativními vrty, které prokázaly polohy spraší, sprašových hlín, sesuvné (soliflukční) svahové hlíny a zčásti přeplavené spraše a sedimenty nejmladší (deluviofluviální).
Ložisko má tvar desky o přibližné délce stran 570×400 m. Báze ložiska se pohybuje v nadmořské výšce od 216,1 m do 218,5 m. Mocnost těžené nerostné suroviny suroviny kolísá od 5,8 do 13,4 m, v průměru 9,5 m. Maximální mocnost povrchových vrstev, které je nutné před těžbou odstranit (skrývky) je 3,8 m, v průměru 0,87 m. Skrývku tvoří humusová vrstva o mocnosti až 0,4 m, někde také svahové a sprašové hlíny o mocnostech od 0,7 do 3,4 m. Písky a štěrkopísky různých zrnitostních frakcí z těžebny Jeviněves byly používány především jako stavební suroviny.
Vrstvy písků a štěrkopísků
