česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Prago Tragy

Společenstva rostlin

Větší část lokality je zarostlá náletovými dřevinami s výraznou převahou topolu osiky, břízy bělokoré, vrby jívy, trnovníku akátu a borovice lesní. Nejstarší akátové porosty se nacházejí v jižní části odvalu nad nádražím. Staré pokroucené stromy jsou doplněné hustým keřovým podrostem a divokou změtí mnoha různě tlustých stonků plaménku plotního, naší dřevnaté liany. Vše dohromady tvoří jen velmi obtížně prostupnou džungli.

Džungle starých akátů porostlých plaménkem plotním

Vzhledem k velké rozamnitosti odvalu a k poměrně dlouhé době, po kterou zde probíhá proces přirozeného návratu přírody, zde nalezneme poměrně hodně druhů rostlin.

Nachází se zde zejména bylinná vegetace typická pro oblasti ovlivněné lidskou činností. Nicméně nalezneme i původní druhy rostlin.

Dále se zde nachází celkově vzácné teplomilné společenstvo typické spíše pro jižní Evropu (říční štěrky), které je vázáno na sypké substráty. Výskyty křoviny jsou cenné jako biotop ptáků a savců. Můžeme zde vysledovat také nálety pionýrských dřevin – doubravy a akáty.

V lokalitě bylo nalezeno celkem 153 druhů rostlin, z toho 33 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy rostlin

Bělolist rolní (Filago arvensis) je jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazen mezi druhy ohrožené. Má 5 – 40 cm vysoký, jednoduchý přímý nebo rozvětvený stonek, který je hustě olistěný a porostlý bělavými až šedavými chlupy. Listy jsou podlouhlé, kopisťovité a chlupaté. Květenství tvoří úbory v řídkých kulatých hlávkách, podepřených delšími listeny uspořádanými do střapce. Rostlina má žluté až načervenalé květy a kvete od července do října. Plodem je nažka. Na odvalu Prago Tragy se vyskytuje v silné populaci asi 300 jedinců na ploše haldoviny, která není porostlá jinými konkurenčními bylinami a dřevinami.

Bělolist rolní

Škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. Rhoeadifolia) patří do čeledi hvězdnicovitých. Ta je v Červeném seznamu zařazena mezi druhy vyžadující pozornost. Jedná se o jednoletou, hustě chlupatou a zvláště po rozemnutí páchnoucí bylinu, která je 10 – 50 cm vysoká. Roste na místech ovlivněných člověkem, podél cest, na náspech, v kolejištích, v suchých trávnících, lomech, ve vinicích, v pásmu nížin až pahorkatin. Kvete žlutě od června do září.

Škarda smrdutá mákolistá – autor: Aroche

Invazní druhy rostlin

V místech, kde docházelo k odkládání zbytků ornice a rostlinné hmoty ze zahrad a ploch veřejné zeleně, se mohou vyskytovat invazní druhy rostlin. Ty se při nejrůznějších lidských aktivitách dostávají mimo země či dokonce kontinenty, ze kterých původně pochází.

Většina semen či zárodků invazních rostlin se do Evropy dostalo nákladní dopravou. Velká část těchto rostlin byla dovážena do parků a botanických zahrad jako okrasné prvky – mimo jiné i bolševník velkolepý a netýkavka žláznatá.

V novém prostředí se pak tyto rostliny nekontrolovatelně šíří díky nedostatku limitujících faktorů, které působily v jejich domovských ekosystémech (například nedostatek konkurenční druhů a predátorů). Obecně se jedná o druhy konkurenčně velmi silné s širokou ekologickou valencí – tj. schopností snášet určitý faktor prostředí (např. teplotu, vlhkost, nedostatek světla atd.).

Na odvalu Dolu Prago Tragy má z invazních rostlin nejsilnější populaci trnovník akát a topol kanadský, které musí být cíleně eliminovány – káceny. Z ostatních na odvalu se vyskytujících invazních druhů můžeme jmenovat javor jasanolistý a zlatobýl kanadský.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je nejvýraznější invazní rostlinou na odvalu Dolu Prago Tragy. Tato dřevina byla v minulosti často vysazována pro svou schopnost růst i v poměrně nehostinných podmínkách. Z toho důvodu byla často vysazována kvůli zpevnění železničních náspů apod. Velmi ceněna byla (a dodnes je) i včelaři. Akát patří, stejně jako např. hrách a fazole, do čeledi bobovitých. Tyto rostliny mají schopnost fixovat pomocí symbiotických bakterií vzdušný dusík do podoby dusičnanů, nebo amonných sloučenin, které v půdě fungují jako dusíkaté hnojivo. Přítomnost akátu na lokalitě tedy významně zvyšuje koncentraci živin v půdě. Odborně hovoříme o tzv. eutrofizaci půd. Akát rovněž do půdy vypouští celou řadu látek, toxických pro jiné organismy (tzv. alelopatie). Ve výsledku je schopné tyto podmínky tolerovat jen malé množství dalších druhů. Jedná se v podstatě jen o kopřivy, svízel a vlaštovičník.

Trnovník akát – autor: Linnaeus

Javor jasanolistý (Acer negundo) pochází ze Severní Ameriky. V ČR byl poprvé vysazen roku 1835 ve Stromovce v Praze. Poznáme ho podle charakteristických listů, které jsou skutečně dělené podobně, jako listy jasanu. Je vysazován jako parková dřevina, větrolam, nebo jako silniční zeleň, na odvalech a výsypkách však rychle zplaňuje. Tento strom je ceněn zejména pro svůj rychlý růst a nenáročnost na podmínky.

Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. V ČR je považován za invazní rostlinu, která se stále rozšiřuje do nových míst a svým hustým zápojem vytlačuje původní rostlinné druhy. Pochází ze Severní Ameriky, odkud byl v době baroka dovezen do Evropy jako okrasná rostlina.

Vytrvalá bylina má nevětvenou lodyhu vysokou 30 až 150 cm, která je ve spodní části načervenalá a výše šedě zelená. Vyrůstá jich několik společně z hlavního vřetenovitého kořene, od něhož odnožují plazivé výběžkaté oddenky. Lodyha je pouze u báze holá a hladká, výše je drsně chlupatá a hustě olistěná. Odspodu postupně dřevnatí a spodní listy usychají. Přisedlé, střídavě vyrůstající listy s rubem hustě chlupatým se směrem vzhůru zmenšují. Mají čepele kopinatého tvar. Listy vyrůstající ve spodní části lodyhy jsou celokrajné, horní jsou s ostře pilovitým okrajem, dlouhé bývají 5 až 15 cm a široké 0,5 až 2 cm. Vedle hlavní žilky jsou na listu patrné i další dvě postranní sbíhající se obloukovitě k vrcholu. Květenství je tvořeno chocholem drobných žlutých úborů. Kvete od srpna do září. Nachází se často v blízkosti lidských obydlí a využívá změn prostředí způsobených lidskou činností. Osidluje hlavně osluněná místa s propustnou půdou, je tolerantní na množství živin i vlhkost půdy. Roste se na skládkách domovního odpadu, na náspech cest a železničních tratí, na okrajích polí, mezích, okolo vodních toků i polních cest a na různých nevyužívaných plochách odkud proniká do okolí. Vzácně je k vidění i jako plevel na obdělávaných polích. Rozšířen je mimo horské oblasti v celé České republice.

GPS pozice

N 50° 9.949', E 14° 7.625'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://