česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Prago Tragy

Historie dolu a těžby uhlí

Vznik uhlí

Prehistorie tohoto místa začíná cca před 300 000 000 lety. Planeta Země tehdy vypadala úplně jinak než dnes. Rozmístění a tvar kontinentů nemělo s dnešním stavem nic společného. Kladensko se nacházelo v oblasti rovníku, panovalo zde teplé a vlhké klima vhodné pro tropické pralesy s množstvím rostlinné hmoty.

Vznik uhlí – Bibliographisches Institut – autor: Meyers Konversationsle­xikon

Tento prales se tehdy skládal především ze stromovitých přesliček, plavuní a kapradin, semenných kapradin, kordaitů a prvních nahosemenných rostlin. Aby z takového pralesa vzniklo uhlí, bylo zapotřebí nahromadění vrstvy rostlinných těl bez přístupu kyslíku. To bylo umožněno charakterem svrchnopaleozoické, kontinentální kladensko-rakovnické pánve tvořené systémem pomalu tekoucích řek, bažin a rašelinišť. Vody přinášely velké množství jemných částeček sedimentárních hornin, které překrývaly vrstvy odumřelých rostlin. Z nich pak po milionech let vzniklo zrašeliněním a zuhelnatěním černé uhlí.

Na Kladensku byli prvními uhlokopy již Keltové, kteří dobývali tzv. sapropelitické uhlí, z něhož se vyráběly šperky. První písemná zpráva o těžbě černého uhlí v širším okolí Kladna pochází z roku 1463, kdy bylo uhlí dobýváno u Malých Přílep. Je to nejstarší zpráva o dobývání černého uhlí v Čechách.

Těžba černého uhlí na Kladensku

Krajinu Kladenska ovlivňovala těžba černého uhlí a s ní související činnosti po velmi dlouhou dobu. První, historicky doložený nález uhlí u Vrapic na buštěhradském panství v roce 1775 je připisován Václavu Bürgerovi a Jakubu Oppeltovi. Na nejstarší známé důlní mapě z roku 1784 je vyznačeno několik dolů, které se nacházely v prostoru nádraží v Buštěhradě a v nejbližším okolí.

První skutečně hlubinný důl na Kladensku vznikl v roce 1822 na území obce Cvrčovice a v roce 1836 byl vybaven parním strojem. Spojením Kladenského kamenouhelného těžařstva, Kladenského železářského těžařstva, firmy Florentina Roberta a firmy Hermanna Diettricha Lindheima vznikla v roce 1857 Pražská železářská společnost (Prager Eisen-Industrie-Gesellschaft).

V roce 1863 se společnost přeměnila z komanditní na akciovou a byla zaknihována. V roce 1857 začala společnost hloubit jámu Zippe, v níž se však nikdy nezačalo těžit uhlí. Dále byly vyhloubeny jámy:

V roce 1905 odkoupila společnost od Mirošovsko-libušínsko-svatoňovického těžařstva doly Jan a Schoeller a stala se tak dominantní společností na Kladensku. V letech 1913 – 1914 pak byla vyhloubena jáma Wannieck.

Po prodeji svého paláce ve Vídni koupila Pražská železářská společnost veškeré akcie Kamenouhelných dolů, a. s., v Kladně, a stala se tak majitelem všech dolů v centrální části kladenské pánve, s výjimkou dolu Prago v Dubí.

Posledním dolem hloubeným společností byl důl Jaroslav v Tuchlovicích v letech 1941 – 1943. Po skončení druhé světové války byly doly znárodněny. Postupem času vzniklo jen v krajině Kladenska v okolí cca 200 uhelných šachet a štol asi 150 hald. V celé oblasti kladensko-rakovnické pánve se nachází 342 povrchově identifikovatelných hald po těžbě černého uhlí. Všechny tyto antropogenní aktivity podstatně změnily krajinný ráz a do určité míry narušily ekologické a estetické funkce krajiny.

Historie těžby jámy Prago Tragy

Jáma Tragy (později také Prago III, resp. Antonín III) byla vyhloubena Buštěhradskou železniční společností akciovou. Jáma byla vyhloubena cca 100 m západně od již existující jámy František Josef. Měla kruhový průřez o průměru 4,4 m a byla vyztužena betonovými segmenty. Na jednotlivých patrech byla propojena s jámou František Josef.

Jáma byla pojmenována podle člena správní rady společnosti JUDr. B. Tragy. Hloubení jámy bylo zahájeno v roce 1897 a ukončeno bylo v roce 1900 v definitivní hloubce 352,6 m. Vlastní těžba uhlí zde začala v roce 1901. Po rekonstrukci provedené v letech 1913 – 1918 jáma sloužila jen jako pomocná sousední těžební jámě František Josef. Poté, co jáma přešla do vlastnictví Pražské úvěrní banky, byla přejmenována na Prago III, následně byla v majetku Lánsko-rakovnické kamenouhelné společnosti a po znárodnění byla označována jako Antonín III. Provozování jámy Prago Tragy bylo ukončeno k roku 1990. V roce 1992 byla jáma zasypána a v roce 2002 bylo provedeno její konečné technické zajištění.

GPS pozice

N 50° 9.999', E 14° 7.506'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://