Kamenolom Radobýl
Společenstva a druhy bezobratlých živočichů
Bezobratlí živočichové jsou v kamenolomu a na vrchu Radobýl zastoupeni společenstvy pokročilých stadií ekologické sukcese v nepřírodních biotopech. Tato společenstva mimo jiné zahrnují 28 běžných druhů půdních roztočů řádu pancířníci (Acari: Oribatida), z nichž Quadroppia monstruosa je novým druhem pro Českou republiku. Skupina blanokřídlých žahadlových (Hymenoptera: Aculeata) je reprezentována 18 druhy. Z toho hrnčířka (Stenodynerus bluethgeni) je v Červeném seznamu bezobratlých České republiky evidována v kategorii EN – ohrožené taxony. Dále zde byli zaznamenáni čmelák polní (Bombus pascuorum), čmelák skalní (Bombus lapidarius), pačmelák cizopasný (Bombus rupestris) a pačmelák ladní (Bombus campestris), kteří jsou podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zvláště chránění jako ohrožené druhy. Vyšší biodiverzitu vykazuje také společenstvo blanokřídlých mravencovitých (Hymenoptera: Formicidae), které je tvořeno 9 druhy. Z nich Formica cunicularia, Formica polyctena, mravenec otročící (Formica fusca) a mravenec trávní (Formica pratensis) jsou podle vyhlášky zvláště chránění jako ohrožené druhy. V kamenolomu se vyskytuje také 8 běžných druhů brouků z čeledi střevlíkovitých (Carabidae). Z řádu motýlů (Lepidoptera) zde bylo dokumentováno celkem 41 druhů, což v rámci zkoumaných nepřírodních biotopů představuje extrémně vysokou druhovou rozmanitost. Z nich okáč metlicový (Hipparchia semele) je v Červeném seznamu bezobratlých České republiky evidován v kategorii CR – kriticky ohrožené taxony. Lišaj pryšcový (Hyles euphorbiae) zvláště chráněný vyhláškou jako ohrožený druh a modrásek východní (Pseudophilotes vicrama) jsou z kategorie EN – ohrožené taxony. Modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis), soumračník čárkovaný (Hesperia comma) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) zvláště chráněný vyhláškou jako ohrožený druh, modrásek hnědoskvrnný (Polyomatus daphnis), ostruháček jilmový (Satyrium w-album) a modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion) patří do kategorie VU – zranitelné taxony a bělásek ovocný (Aporia crataegi) je uveden v kategorii NT – téměř ohrožené taxony. Pravidelně se zde vyskytuje také silnější populace otakárka fenyklového (Papilio machaon), který je podle vyhlášky zvláště chráněný jako ohrožený druh. Druhem soustavy NATURA 2000 je pak přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctata). Ke druhům této soustavy patří také saranče skalní (Stenobothrus eurasius) z řádu rovnokřídlých (Orthoptera). Společenstvo měkkýšů (Mollusca) tvoří 8 druhů, z nichž páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) je v Červeném seznamu evidována v kategorii NT – téměř ohrožené taxony. V průběhu dlouhodobých výzkumů bylo zaznamenáno dokonce 32 druhů měkkýšů.
Ohrožené a zvláště chráněné druhy bezobratlých živočichů Okáč metlicový (Hipparchia semele) Okáč metlicový je motýl z čeledi babočkovití (Nymphalidae). V Červeném seznamu bezobratlých ČR je uveden v kategorii CR – kriticky ohrožené taxony. Dospělý jedinec má křídla dlouhá 3 – 3,5 cm. Přední křídlo je barevně zřetelně rozděleno na vnější a vnitřní část. Vnější část je světle žlutá se dvěma většími tmavými oky, vnitřní část je hnědá. Spodní strana zadních křídel je zbarvená jako kůra s jemnou a neostrou kresbou, která motýla v klidové poloze dokonale maskuje. Samička je celkově tmavší. Samci jsou teritoriální. Hájí vyprahlá místa, obyčejně bez vegetace a s dobrým výhledem. Odtud prudce startují za samicemi k páření. Je to jednogenerační (červenec – září), relativně dlouhověký motýl. Vajíčka jsou kladena jednotlivě, samice při kladení preferuje drobné neduživé trsy trav obklopené substrátem bez vegetace. Larvy žerou v noci, za chladného počasí i ve dne. Před vedrem se skrývají pod povrchem substrátu: pod kameny, ve škvírách, v písku atd. Na takových místech i přezimují a zde se i kuklí. Živnými rostlinami housenek je více druhů trav, především kostřava ovčí (Festuca ovina) a sveřep vzpřímený (Bromus erectus), dále pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), bojínek tuhý (Phleum phleoides), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), jílek vytrvalý (Lolium perenne) aj. Vyhledává okraje řídkých borových lesů a suchých světlých dubohabřin, lesostepi, váté písky, skalnatá stanoviště. Ze všech velkých okáčů zaznamenal největší úbytek. Příčinou je konec pravidelné pastvy na stepních stráních, což vede nejprve k zapojení bylinné vegetace, pak ke spontánnímu zarůstání křovinami až lesem. Další příčinou je upuštění od výmladkového hospodaření, které znemožnilo výskyt v řídkých a světlých listnatých hájích Mnohé lokality jeho původního výskytu byly navíc uměle zalesněny. Druh naštěstí ještě přežívá na náhradních stanovištích v nepřírodních biotopech (v lomech, na haldách, na výsypkách a odkalištích elektráren).
Soumračník čárkovaný (Hesperia comma) Soumračník čárkovaný je druh motýla z čeledi soumračníkovitých (Hesperiidae). V Červeném seznamu bezobratlých ČR je uveden v kategorii VU – zranitelné taxony. Dospělý jedinec má křídla dlouhá 13 – 16 mm. Základní barva horní strany křídel je světle hnědá až oranžová, s nevýraznými žlutými skvrnami. Na předních křídlech samců je tzv. voničkový pruh (asi 5 mm dlouhá černá čára). Rub křídel je zelenohnědý s bělavými až světle žlutými skvrnami. Motýl je vázaný na pastviny, stepi a skalní stepi, suché výslunné stráně s řídkou až nezapojenou bylinnou vegetací od nížin do podhůří. Vyskytuje se však i ve vápencových lomech a na výsypkách. Jednogenerační motýl se vyskytuje od konce července do počátku září. Vajíčka klade jednotlivě na trsy živných rostlin, přičemž preferované živné rostliny jsou velmi nízce spasené, do výšky okolo 5 cm, a nacházejí se poblíž ploch bez vegetace. Na takových rostlinách může být i více než jedno vajíčko. Vajíčko přezimuje, larva se líhne zjara, nekonzumuje vaječný chorion, z několika jemných listů si utká volnou „stanovou“ konstrukci, ve které žere. Kuklí se těsně při zemi ve volném kokonu vyztuženém listy trav. Rozšířen je téměř po celém území ČR, ale velmi lokálně. Jeho počet značně poklesl, oproti minulosti, kdy byl pokládán za jednoho z nejhojnějších soumračníků. Absence lokalit je zvláště patrná v západních, jižních a východních Čechách, na Vysočině, severní Moravě. V posledních letech se v některých oblastech začíná vracet do krajiny.