Kamenolom Radobýl
Společenstva a druhy hub a rostlin
Vyskytuje se zde 20 druhů makroskopických hub, včetně palečky Hollósovy (Tulostoma pulchellum), která je v Červeném seznamu hub České republiky zařazena do kategorie EN – nezvěstné taxony. Z kategorie EN – ohrožené taxony byly nalezeny bedla špičkovitá (Lepiota oreadiformis) a hvězdovka drsná (Geastrum campestre) a z kategorie VU – zranitelné taxony hvězdovka kvítkovitá (Geastrum floriforme). Biotopy s převahou pokročilých stadií ekologické sukcese v západní, jižní a jihozápadní části lokality vyhledávají druhy hub vázané na úzkolisté suché trávníky skalních stepí a na úzkolisté až širokolisté sušší až suché stepní trávníky na třetihorních vulkanických horninách. Například se jedná o číšenku hrnečkovou (Cyathus olla), helmovku hnědobřitou (Mycena olivaceomarginata), helmovku malovanou (Mycena pseudopicta), polničku polokulovitou (Agrocybe pediades), strmělku pahorečnou (Clitocybe collina), voskovku papouščí (Hygrocybe psittacina) a voskovku stálou (Hygrocybe persistens). Na exkrementech větších býložravců tady vyrůstají hnojník různoštětinkatý (Coprinellus hererosetulosus) a límcovka polokulovitá (Stropharia semiglobata). Biotopy s pokročilým stadiem ekologické sukcese v severozápadní a severní části lokality preferují druhy hub vázané na hustší porosty křovin a na lesní formace. Mezi ně patří mimo jiné helmovka zimní (Mycena hiemalis), helmovka žlutavotemenná (Mycena olida), paluška (Typhula anceps) a závojenka podtrnka (Entoloma clypeatum).
Palečka Hollósova
Ohrožené a zvláště chráněné druhy makroskopických hub Palečka Hollósova (Tulostoma pulchellum) Palečka Hollósova je velmi vzácná, břichatkovitá houba (Gasterales) z čeledi pečárkovitých (Agaricaceae). V Červeném seznamu hub České republiky je uvedena v kategorii ?EX – nezvěstné taxony. Má bělavou až šedohnědou, kulatou hlavičku s mírně vystouplým ústím na vrcholu. Bělavý až šedohnědý třeň je krátký, válcovitý. Roste na podzim na otevřených stepních, kamenitých i písčitých bazických stanovištích.
Vrchol, svahy, volné sutě a skalní terasy Radobýlu pokrývají úzkolisté suché trávníky (T3.3), místy širokolisté suché trávníky (T3.4). Na části ploch je acidofilní vegetace jednoletých rostlin (efemér) a sukulentů, tedy rostlin přizpůsobených životu v suchém až extrémně suchém prostředí (T6.1). Na stěnách a svazích lomu a na hromadách suti se vyskytuje štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2). Severovýchodní svah pokrývá suťový les (L4), plochý terén v severní části a začátek svahů při úpatí vrchu jsou porostlé věncem vysokých křovin středně náročných na vláhu (mezofilních) a křovin xerofilních, tj. přizpůsobených k životu v prostředí s nedostatkem vláhy (K3). Biologická rozmanitost druhů cévnatých rostlin na Radobýlu je díky velkému počtu stanovišť danému různorodým terénem mimořádně vysoká. Celkem zde bylo nalezeno 213 druhů cévnatých rostlin, z toho 39 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Potvrzena byla přítomnost 51 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Z kategorie C1 – kriticky ohrožené taxony jsou zdokumentovány hrachor pačočkový (Lathyrus aphaca) a záraza namodralá (Orobanche coerulescens). Do kategorie C2 – silně ohrožené taxony patří česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus) vyhláškou zvláště chráněný jako silně ohrožený druh, modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) zvláště chráněný jako ohrožený druh a koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh. Z kategorie C3 – ohrožené taxony zde roste řebříček štětinolistý (Achillea setacea), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) zvláště chráněná jako ohrožený druh, pelyněk pontický (Artemisia pontica), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) zvláště chráněná jako ohrožený druh, kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) zvláště chráněný jako ohrožený druh, rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), netřeskovec výběžkatý (Jovibarba globifera), locika prutnatá (Lactuca viminea), strošek pomněnkový (Lappula squarrosa), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium), tolice nejmenší (Medicago minima), strdivka brvitá (Melica ciliata), snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum), záraza žlutá (Orobanche lutea), růže galská (Rosa gallica), lomikámen trojprstý (Saxifraga bulbifera) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh, sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), silenka ušnice (Silene otites), kavyl Ivanův (Stipa pennata) zvláště chráněný jako ohrožený druh, kavyl sličný (Stipa pulcherrima) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh, divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) zvláště chráněná jako ohrožený druh a rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata). Dalších 20 druhů rostoucích v lomu a jeho bezprostředním okolí je uvedeno v kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost.
Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Záraza namodralá (Orobanche coerulescens) Záraza namodralá je vytrvalá bylina z čeledi zárazovitých (Orobanchaceae). V Červeném seznamu je evidována v kategorii C1 – kriticky ohrožené taxony. Roste ve střední a jihovýchodní Evropě, na jižní Sibiři, v Mongolsku, Číně, Japonsku a v Koreji. V České republice roste vzácně v Českém středohoří v Českém krasu a velmi vzácně na jižní Moravě. Záraza namodralá je parazitická rostlina, která ve svých pletivech neobsahuje chlorofyl a není tedy schopna fotosyntézy. Živiny si zajišťuje parazitováním na jiných rostlinách, především z rodu pelyněk (Artemisia). Je vysoká pouze 10 – 40 cm. Lodyha je přímá, tlustá a krátká, bělavá, nažloutlá či světle fialová, na bázi často prstovitě ztlustlá a hustě olistěná. Květenství je husté, válcovité, plstnatě chlupaté s bělavými až světle žlutými žlázkami. Jednotlivé květy jsou podepřené listeny. Kalich má dva postranní dvoucípé segmenty. Koruna je menší, ve střední části zúžená, světle modrá až modrofialová, jen vzácně bělavá. Plodem je tobolka s drobnými semeny. Kvete od června do července. Záraza namodralá roste na zásaditém podloží (vápence, čediče). Je vázána na reliktní skalní stepi s výskytem pelyňků, které jsou jejími hostitelskými rostlinami.
Hrachor pačočkový (Lathyrus aphaca) Hrachor pačočkový je jednoletá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae). V Červeném seznamu je evidována v kategorii C1 – kriticky ohrožené taxony. Roste v západní a jižní Evropě, v jihozápadní a střední Asii a v severní Africe. V České republice se vzácně vyskytuje pouze v Českém středohoří a na jižní Moravě. Hrachor pačočkový má popínavou lodyhu dlouhou 20 – 90 cm. Dospělé rostliny mají listy přeměněné na úponky. Funkci listů přebírají sivé až světle zelené palisty vejcovitého až šípovitého tvaru. Květenství se skládá z jednoho až dvou žlutých květů s dlouhou stopkou. Hrachor pačočkový roste na mezích a úhorech, na okrajích cest, železničních náspech a na slunných křovinatých stráních.
Záraza namodralá
Hrachor pačočkový
