Besedické skály
Voštiny na pískovci
Vznik voštin
Voda, která proudí z nitra pískovců, se na povrchu skal odpařuje. Přitom zanechává a ukládá v pórech pískovce opál nebo jiné minerály. Tak postupně vzniká kůra zpevněná oxidem křemičitým. Na zpevněnou vrstvu několik centimetrů silnou navazuje měkčí o tmel ochuzený pískovec. Tuto zpevněnou vrstvu znají dobře horolezci, protože se projevuje při zatloukání skob do skály. Opakující se vysoušení a krystalizace minerálů, jako je glauberit nebo krystalků ledu vedou na některých místech k prolomení povrchové kůry. Tím se slabě vázaná zrna z narušené povrchové části pískovce uvolňují. Jejich vydrolováním vznikají otvory, které se zvětšují, a vytváří zárodek voštiny (obr.1).
Zárodky voštin
Pokračující úbytek zrnek písku vázaných ve vrstvách při povrchu pískovce vede k tomu, že se voštiny dále prohlubují a zvětšují. Jamky se rozšiřují od povrchu dovnitř a také do stran. Tak prohlubují oslabenou podpovrchovou část a postupně nahlodávají původní pevnější kůru (obr.2).
Rozvinuté voštiny
Při postupném zvětšování voštin se oddělené díry začínají spojovat, a tak vznikají zbytková žebra a podstavce. Pod nimi však začíná v soudržném pískovci vznikat nová zpevněná vrstva. Obnažený pískovec se po ztrátě nesoudržné podpovrchové části znovu zpevňuje a tak vzniká závěrečné stádium voštin (obr.3).
Závěrečné stadium voštin
Výsledné zbytky voštin i starého vyztuženého povrchu postupně mizejí a tak pod původním povrchem v hloubce okolo tří centimetrů vzniká v pískovci nová zpevněná kůra.
Kontakty
Geopark UNESCO Český ráj
Jiří Vlasák
e-mail:vlasak@geopark-ceskyraj.cz
http://www.geopark-ceskyraj.cz
