česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Kuchařík

Společenstva a druhy obratlovců

Vysoká geomorfologická rozmanitost terénu vytvořila široké spektrum stanovišť (biotopů) pro volně žijící živočichy. Na těchto biotopech dospěly procesy přirozené ekologické sukcese do počátečních stadií. Při terénních průzkumech byla potvrzena přítomnost 1 druhu ohroženého a zvláště chráněného plaza, 30 druhů ptáků (z toho 7 ohrožených) a 4 druhů savců (z toho 1 ohroženého). Plazi jsou zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) z kategorie NT Červeného seznamu zvláště chráněnou vyhláškou jako silně ohrožený druh. Společenstvo ptáků v kamenolomu a v jeho bezprostředním okolí má solidní biologickou rozmanitost. Některé z ptačích druhů hnízdí v hustých křovinatých porostech, které kamenolom lemují. Za pozornost stojí ověřené hnízdění výra velkého (Bubo bubo), který je v Červeném seznamu evidovaný v kategorii EN – ohrožené taxony a vyhláškou zvláště chráněný jako ohrožený druh. Do stejné kategorie Červeného seznamu patří i bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), který je vyhláškou zvláště chráněný jako silně ohrožený druh. Z kategorie NT byl potvrzen výskyt silně ohrožené křepelky polní (Coturnix coturnix) a ohroženého ťuhýka obecného (Lanius collurio). Kategorii LC reprezentují ohrožená vlaštovka obecná (Hirundo rustica), ohrožený slavík obecný (Luscinia megarhynchos) a vrabec polní (Passer montanus). Savci jsou zastoupeni zajícem polním (Lepus europaeus) uvedeným v Červeném seznamu v kategorii NT – téměř ohrožené taxony, kunou skalní (Martes foina), prasetem divokým (Sus scrofa) a srncem obecným (Capreolus capreolus).

Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců Výr velký (Bubo bubo) Výr velký je největší evropskou sovou z čeledi puštíkovitých (Strigidae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii EN – ohrožené taxony a podle vyhlášky je zvláště chráněn jako ohrožený druh. Má velkou hlavu s oranžovýma očima a výrazná ouška. Jeho závoj je rezavožlutý, uvnitř s černou a hnědou, u oka s bílou kresbou. Pod zobákem má světlou skvrnu. Zbarvení těla je žlutě nebo rezavě hnědé, na hřbetě výrazně tmavší, s četnými tmavými skvrnami. Jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí 2 – 3,2 kg a rozpětí křídel dosahuje 130 – 170 cm. Ke hnízdění vyhledává skály, kamenité stráně nebo zříceniny budov, zpravidla nedaleko otevřených ploch. V poslední době hnízdí i v kamenolomech a místy se šíří i do menších lesíků poblíž lidských sídel. Od ledna, většinou ale v únoru probíhá tok. Hnízdo je kotlinka vyhrabaná na zemi nebo na skále, vzácně hnízdí i v dutinách nebo ve starých hnízdech dravců, volavek nebo čápů. Hnízdí jednou ročně, od února do dubna snáší 2 – 4 vejce. Sedí pouze samice, samec ji po celou dobu krmí. Po 34 – 36 dnech se líhnou postupně mláďata, na hnízdě zůstávají 5 – 6 týdnů a pak se rozlézají po okolí. Vzletná jsou ve stáří 9 týdnů, i v této době jsou ještě krmena rodiči. Pohlavně dospívají v 1 roce, hnízdit ale většina začíná až ve věku 2 – 3 let. Nejstarší kroužkovaný pták se dožil téměř 19 let, v zajetí může žít až 60 let. Živí se výhradně obratlovci – savci od velikosti hraboše po zajíce, ptáci do velikosti bažanta, běžně loví i dravce a jiné druhy sov. V ČR hnízdil tento druh odedávna, avšak na počátku 20. století byl téměř vyhuben – ve volné přírodě zůstalo cca 40 párů. V roce 1929 byla vyhlášena zákonná ochrana tohoto druhu. V současnosti se počty odhadují na 600 – 900 párů. Vyskytuje se téměř na celém území státu, přednost dává oblastem ve středních nadmořských výškách, v horách vystupuje až nad 1000 m n. m. Houkání výra velkého Duetové volání samce a samice výra velkého Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) Bělořit šedý je zpěvný pták z čeledi lejskovitých (Muscicapidae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii EN – ohrožené taxony a podle vyhlášky je zvláště chráněn jako silně ohrožený druh. Je velký zhruba jako vrabec domácí. Samec ve svatebním šatě má šedivé temeno, černou skvrnu za okem a bílou pásku nad okem, černá křídla i konec ocasu. Spodní strana těla je žlutá. Samice a samec v prostém šatě nejsou tak kontrastně zbarveni. Mláďata jsou skvrnitá. Všichni mají bílý kostřec a kořen ocasu, což je nápadné zejména za letu. Zdržuje se zejména na zemi, rád sedává na velkých balvanech. Hnízdí v územích s přítomností skal, v lomech, na pastvinách s kameny, v horách i nad pásmem lesa. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je volně spleteno ze stébel a kořínků, je umístěno nízko nad zemí v křovinách. Samice snáší 4 – 6 světle modrých vajec bez skvrn. Na vejcích sedí oba rodiče asi 13 – 14 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči po dobu asi 13 – 17 dní. Potravu tvoří hmyz, pavouci a malí plži. Bělořit šedý je tažný pták, ze zimovišť v Africe jižně od Sahary se vrací na přelomu března a dubna a odlétá v říjnu. V ČR je rozšířen nepravidelně po celém území, hojnější je v nižších teplých oblastech, celkem pravidelně ale hnízdí i na bezlesých hřebenech hor. Od poloviny minulého století se početnost stále silně snižuje, z některých oblastí téměř vymizel. Druh je hodnocen jako silně ubývající. Křepelka polní (Coturnix coturnix) Křepelka polní je nejmenší evropský zástupce řádu hrabavých (Galliformes) a čeledi bažantovitých (Phasianidae). Zároveň je jediným vysloveně stěhovavým hrabavým ptákem v Evropě. Křepelka má zavalité tělo s malou hlavou, krátkýma nohama i ocasem a zakulacenými, poměrně dlouhými křídly. Na hlavě má výrazné, i když poměrně malé oči a silný, lehce zahnutý zobák. Dosahuje délky těla 18 – 22 cm a hmotnosti 91 – 130 g. Je nenápadně zbarvená – světlehnědá se světlejším břichem. Křepelka hnízdí v otevřené zemědělské krajině s pastvinami a obilnými poli, případně v lesostepích. V České republice hnízdí po celém území především v nižších polohách, byla však zaznamenána i na hřebeni Krkonoš a Hrubého Jeseníku. Křepelka polní je jedním z mála typicky stěhovavých druhů ptáků z řádu hrabavých. Křepelky z České republiky odlétají na konci srpna a v průběhu září, vracejí se zpravidla v průběhu dubna. Evropské křepelky zimují v severní Africe, hlavně v Maroku a v oblasti Sahelu. Křepelka polní je hodnocena jako ubývající druh. Ohrožuje ji zejména lov, zejména v době tahu ve středomořské oblasti. V České republice křepelka není lovným druhem. V hnízdní době ji ohrožuje, podobně jako chřástala polního, zejména necitlivé vyžínání lučních porostů v červnu (mělo by se provádět až v červenci nebo počátkem srpna).

Výr velký

GPS pozice

N 49° 58.330', E 14° 15.140'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz