česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Kuchařík

Společenstva a druhy bezobratlých živočichů

Bezobratlí živočichové jsou v kamenolomu Kuchařík zastoupeni společenstvy počátečních stadií ekologické sukcese v nepřírodních biotopech. Tato společenstva mimo jiné zahrnují 19 běžných druhů půdních roztočů řádu pancířníci (Acari: Oribatida). Skupina blanokřídlých žahadlových (Hymenoptera: Aculeata) je reprezentována 29 druhy. Z toho zvláště chráněný čmelák proměnlivý (Bombus humilis) je v Červeném seznamu bezobratlých ČR uveden v kategorii VU – zranitelné taxony. Zvláště chráněný je i čmelák skalní (Bombus lapidarius) a čmelák polní (Bombus pascuorum). Relativně vysoká biodiverzita svědčí o tom, že velké plochy substrátu bez vegetačního krytu jsou pro blanokřídlý hmyz ze skupiny žahadlových ideálním prostředím. V těžebně se vyskytují také 4 běžné druhy brouků z čeledi střevlíkovitých (Carabidae). Z řádu motýlů (Lepidoptera) zde bylo dokumentováno celkem 12 druhů, což v rámci zkoumaných nepřírodních biotopů představuje slušnou druhovou rozmanitost. Z nich soumračník čárkovaný (Hesperia comma) je evidován v kategorii VU – zranitelné taxony Červeného seznamu. Bohaté je společenstvo měkkýšů (Mollusca), které je tvořeno 10 druhy. Z toho páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) je v Červeném seznamu uvedena v kategorii NT – téměř ohrožené taxony.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy bezobratlých živočichů Soumračník čárkovaný (Hesperia comma) Soumračník čárkovaný je druh motýla z čeledi soumračníkovitých (Hesperiidae). V Červeném seznamu bezobratlých ČR je uveden v kategorii VU – zranitelné taxony. Dospělý jedinec má křídla dlouhá 13 – 16 mm. Základní barva horní strany křídel je světle hnědá až oranžová, s nevýraznými žlutými skvrnami. Na předních křídlech samců je tzv. voničkový pruh (asi 5 mm dlouhá černá čára). Rub křídel je zelenohnědý s bělavými až světle žlutými skvrnami. Motýl je vázaný na pastviny, stepi a skalní stepi, suché výslunné stráně s řídkou až nezapojenou bylinnou vegetací od nížin do podhůří. Vyskytuje se však i ve vápencových lomech a na výsypkách. Jednogenerační motýl se vyskytuje od konce července do počátku září. Vajíčka klade jednotlivě na trsy živných rostlin, přičemž preferované živné rostliny jsou velmi nízce spasené, do výšky okolo 5 cm, a nacházejí se poblíž ploch bez vegetace. Na takových rostlinách může být i více než jedno vajíčko. Vajíčko přezimuje, larva se líhne zjara, nekonzumuje vaječný chorion, z několika jemných listů si utká volnou „stanovou“ konstrukci, ve které žere. Kuklí se těsně při zemi ve volném kokonu vyztuženém listy trav. Rozšířen je téměř po celém území ČR, ale velmi lokálně. Jeho počet značně poklesl, oproti minulosti, kdy byl pokládán za jednoho z nejhojnějších soumračníků. Absence lokalit je zvláště patrná v západních, jižních a východních Čechách, na Vysočině, severní Moravě. V posledních letech se v některých oblastech začíná vracet do krajiny.

Páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) Páskovka žíhaná je menší měkkýš z čeledi hlemýžďovitých (Helicidae). V Červeném seznamu bezobratlých ČR je uveden v kategorii NT – téměř ohrožené taxony. Je rozšířena od Ruska přes Kavkaz až po Polsko, Rumunsko a Balkán. U nás areál jejího výskytu zasahuje na Moravu a do Čech, odkud se nejspíš údolím Labe rozšířila až do Německa, vyskytuje se nejčastěji v teplých oblastech – střední Čechy, jižní Morava (např. na Pálavě nejhojnější druh páskovky). Ulitu má kulovitou 2 – 2,5 cm velkou. Na béžovém podkladu je pět tmavohnědých pruhů, poslední pruh je nejširší. Mezi prvním a druhým a druhým a třetím pruhem jsou dva tenké proužky. Obústí ulity je okrouhlé, světle hnědé. Ulita je silně rýhovaná. Noha je světlá. Barevná variabilita se u tohoto druhu nevyskytuje. Někteří jedinci však mohou být světlejší. Žije v teplých oblastech, kde vyhledává křovinaté stráně, skalnaté stepi. Hojná je na lokalitách výrazně pozměněných člověkem. Na těchto lokalitách se vyskytuje ve větším množství. Setkáme se s ní na rostlinstvu, ale i na skalách. Suché období přečkává opouzdřená vápenitou blankou. Nalezneme ji spíš na sušších a teplejších místech stepního či lesostepního charakteru. Vyhledává řídce zatravněná stanoviště, jako jsou železniční, silniční náspy a lomy. Častá je na vápencových podložích, především v krasových oblastech.

Páskovka žíhaná

Perleťovec nejmenší

GPS pozice

N 49° 58.286', E 14° 15.363'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz