česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Kuchařík

Společenstva a druhy hub a rostlin

V kamenolomu rostou houby počátečního stadia přirozené ekologické sukcese, které preferují suchý, vápenatý substrát. Celkem zde byly nalezeny 4 druhy makroskopických hub: závojenka podtrnka (Entoloma clypeatum), kořenovec nažloutlý (Rhizopogon luteolus), palečka zimní (Tulostoma brumale) a popelnička stlačená (Vascellum pratense). Žádný z těchto druhů není uveden v Červeném seznamu hub České republiky, ani není zvláště chráněný vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb.

Stěny a větší část dna kamenolomu jsou bez vegetačního krytu. Jedná se o typický příklad biotopu vytvořeného člověkem (podle Katalogu biotopů České republiky: X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla), na kterém se díky nízké úživnosti substrátu až v delším časovém horizontu vyvíjí sporadická suchomilná vegetace. Část severního svahu i východní a jižní část dna lomu jsou pokryty pionýrskými společenstvy bylin a náletových dřevin. Vyskytuje se zde vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix euxina) a topol osika (Populus tremula). V příměsi je topol bílý (Populus alba), topol kanadský (Populus x canadensis), bříza bělokorá (Betula pendula), javor babyka (Acer campestre), hrušeň obecná (Pyrus communis), ořešák královský (Juglans regia), svída krvavá (Cornus sanguinea), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) a růže šípková (Rosa canina). Nepůvodní druhy jsou zastoupeny pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima) a borovicí černou (Pinus nigra). V průběhu biologických a ekologických výzkumů zde bylo zaznamenáno celkem 120 druhů cévnatých rostlin, z toho 26 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Biodiverzita je tedy značně vysoká. Potvrzena byla přítomnost 13 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Z kategorie C2 – silně ohrožené taxony zde roste zvláště chráněný vstavač nachový (Orchis purpurea). Z kategorie C3 – ohrožené taxony byly nalezeny druhy škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), tolice nejmenší (Medicago minima) a rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata). Z kategorie C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost byly prokázány druhy vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), bodlák nicí (Carduus nutans), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), zvláště chráněný dřín jarní (Cornus mas), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a mateřídouška časná (Thymus praecox).

Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Vstavač nachový (Orchis purpurea) Vstavač nachový je vytrvalá bylina z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). V Červeném seznamu evidován v kategorii C2 – silně ohrožené taxony. Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněn jako silně ohrožený druh. Je rozšířen v Evropě mimo její východní část, v severní Africe a v Malé Asii. V Čechách se vyskytuje v Českém krasu, Českém středohoří a ve východní části Polabí. Na Moravě je hojnější na Znojemsku, v Bílých Karpatech a v Moravském krasu. V zemi má dvě kulovité až vejčité hlízky. Lodyha je přímá, 30 – 80 cm vysoká, v horní části má nafialovělou barvu. Listy v počtu 3 – 6 jsou seskupeny v dolní části lodyhy. Listy jsou obvejčité podlouhlé, na líci matně lesklé, na rubu světlejší. Květenství je 6 – 15 cm dlouhé, je bohaté na květy, zpočátku má kuželovitý a později válcovitý tvar. Květy jsou světle růžové, nafialovělé, vzácně i bílé. Kvete od konce dubna do června. Roste od nížin po pahorkatiny ve světlých listnatých lesích nebo na okrajích lesů či na mýtinách. Preferuje alkalické, spíše sušší půdy. Ohrožen je zejména zánikem vhodných lokalit, např. zarůstáním luk dřevinami. Díky dekorativnímu vzhledu dochází k bezohlednému trhání či vykopávání rostlin do zahrádek „milovníky“ orchidejí. Tento druh je stejně jako všechny ostatní orchideje pod ochranou úmluvy CITES, nesmí se s ním tedy obchodovat bez patřičného povolení.

Kosatec sibiřský (Iris sibirica) Kosatec sibiřský je vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých (Iridaceae). V Červeném seznamu evidován v kategorii C3 – ohrožené taxony. Rozšířen je v Evropě a v mírném pásu Asie. Kosatec sibiřský je tzv. geofyt (má pod zemí oddenky, které mu umožňují přečkávat nepříznivé období). Roste v trsech. Lodyha je přímá, 50 – 120 cm vysoká. Listy jsou úzké a dlouhé, stonek dutý okrouhlého tvaru. Květy jsou světle až tmavě modrofialové, jejich vnitřní část je žlutá s tmavším hnědým žilkováním. Kvete v květnu až červnu. Plodem je tobolka. Celá rostlina je jedovatá. Roste na vlhkých až mokřadních oligotrofních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny. Patří mezi často pěstované okrasné rostliny, občas uniká ze zahrad i na sušší stanoviště. V minulosti ubýval zejména kvůli vysoušení mokrých, hospodářsky obtížně využitelných luk. V současnosti se vysoušení luk již nepraktikuje.

Vstavač nachový

Vstavač nachový – detail květenství

Kosatec sibiřský

Kosatec sibiřský – detail květu

GPS pozice

N 49° 58.301', E 14° 15.240'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Leona Kupčíková
e-mail:leona.kupcikova@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz