česky english deutsch <<< >>>

Kamenolom Boží hora

Společenstva a druhy obratlovců

Geomorfologická rozmanitost terénu není příliš vysoká a plochy s různorodým vegetačním krytem nejsou vzhledem k malým rozměrům kamenolomu natolik velké, aby byly základem dostatečně širokého spektra stanovišť (biotopů) pro volně žijící živočichy. Na většině ploch kamenolomu dospěly procesy přirozené ekologické sukcese do počátečních stadií. Pouze v lemech těžebny a u vstupní části jsou společenstva charakteristická pro pokročilá stadia ekologické sukcese. Při terénních průzkumech byla potvrzena přítomnost 1 druhu ohroženého a zvláště chráněného plaza, 19 druhů ptáků (z toho 1 ohroženého) a 1 druhu ohroženého a zvláště chráněného savce. Společenstvo obojživelníků (Amphibia) zde nemá žádné zástupce, protože v lomu nejsou stálé vodní nádrže, které by vytvářely podmínky pro jejich rozmnožování. Plazi jsou zastoupeni nepříliš silnou populací ještěrky obecné (Lacerta agilis) v Červeném seznamu evidované v kategorii NT – téměř ohrožené taxony a vyhláškou zvláště chráněné jako silně ohrožený druh. Společenstvo ptáků má nízkou biologickou rozmanitost. Většina ptačích druhů do kamenolomu pouze náhodně zaletuje. Kategorii NT– téměř ohrožené taxony reprezentuje lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca). Ze savců zde žije plch velký (Glis glis) uvedený v Červeném seznamu v kategorii DD – taxony, o nichž není k dispozici dostatek údajů a podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. zvláště chráněný jako ohrožený druh.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců Ještěrka obecná (Lacerta agilis) Ještěrka obecná je v České republice nejrozšířenějším druhem z čeledi ještěrkovitých (Lacertidae). V Červeném seznamu obratlovců České republiky je uvedena v kategorii NT – téměř ohrožené taxony. Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh. Žije pod kameny nebo ve skulinách. Je rozšířená na většině území střední a východní Evropy, v Asii až po západ Číny, nicméně její početnost silně poklesla, zejména díky ztrátě stanovišť. Obývá především suchá a slunná místa a to stráně, i okraje lesů. Vyskytuje se až do nadmořské výšky 2 500 m. Při větších výkyvech teplot raději zalézá do úkrytů. Každý jedinec má svoje území, kde loví. Ještěrka obecná patří mezi vejcorodé plazy. Dospělí jedinci měří až 25 cm. U těchto ještěrek je výrazný pohlavní dimorfismus, sameček bývá zbarven do zelena, zatímco samičky jsou nenápadné, hnědé. Na krátkých končetinách má 5 prstů, jež jsou zakončeny drápky, které umožňují dobrý pohyb po kamenech a různorodých materiálech. Ocas je dlouhý, tvoří 2/3 celkové délky. Kromě držení rovnováhy slouží též při útěku před nepřáteli. Při napadení umí ještěrka ocas oddělit od těla, Ten se pak kroutí a upoutává pozornost predátora, zatímco ještěrka může utéct. Ocas pak regeneruje. Tuto strategii může ještěrka použít jednou za život. Druhý ocas již oddělitelný není. V jídelníčku ještěrky obecné můžeme najít menší hmyz (mouchy, brouky), také pavouky, červy, plže a pozemní korýše (svinky). Menší kořist rovnou polyká. Ještěrka loví především ve slunných dnech a dokáže ulovit i letící kořist.

Ještěrka obecná

GPS pozice

N 50° 18.507', E 17° 6.890'
[GPX]

[MAPY.CZ]