česky deutsch <<< >>>

Kamenolom Boží hora

Geologie a využití nerostných surovin

Z geologického hlediska patří celý region do Českého masivu, do krystalinika a prevariského paleozoika a do moravskoslezské oblasti (silesika). Sielsikum na západě hraničí s lugickou oblastí v místě Rašovského a nýznerovského nasunutí. Východní hranice se nachází mezi Hrubým a Nízkým Jeseníkem. Za jižní hranici se považuje systém zlomů, z nichž nejvýznamnější je budínský zlom a zlomové pásmo Hané. Silesikum je jednotkou s velmi intenzivní deformací a regionální metamorfózou variského stáří. Ve spodním devonu před 410 – 400 miliony let se na území dnešních Rychlebských hor usazovaly písčité, jílovité a vápenaté sedimenty. Tyto horniny byly v průběhu variské (nebo také hercynské) orogeneze (vrásnění) probíhající ve středním devonu až permu před 400 – 330 miliony let za vysokých teplot a tlaků přeměněny (metamorfovány). Z písčitých sedimentů vznikly křemence (kvarcity nebo také ortokvarcity), jílovité sedimenty a písčitojílovité břidlice metamorfovaly na krystalické břidlice (fylity, svory a pararuly) a z vápenatých sedimentů se staly krystalické vápence a dolomity souhrnně označované jako mramory. Lokalitu u města Žulová tvoří výchoz kontaktu krystalického vápence (trosky původního pláště granitoidů Žulovského masívu) a granitů hlavní intruze Žulovského masívu. V kamenolomu Boží hora byly těženy biotitické granity Žulovského plutonu, ve kterých se vyskytovaly žíly aplitů a pegmatitů. Ve vstupní části jsou těžbou odkryty bimetasomatické zóny mezi kalcitickým mramorem a pararulou v bezprostřední blízkosti granitoidní intruze. Žulovský pluton je rozsáhlé granitoidní těleso, ve kterém převládá drobně až středně zrnitý biotitický granit až granodiorit s menšími výskyty amfibolicko-biotitického křemenného dioritu. I v rámci jednoho lomu se může střídat několik variet. Hlavní hornina plutonu je všesměrně zrnitá nebo slabě usměrněná. Skládá se především z křemene, oligoklasu, mikroklinu a biotitu. V plutonu se místy vyskytuje množství různě velkých xenolitů, rul migmatitů a vápenců. Na kontaktech s vápenci mohou být vyvinuty pěkně krystalované minerály jako grossular, vesuvian, diopsid, wollastonit aj. Vrbenskou skupinu tvoří pestrý soubor devonských hornin, ve kterém jsou zastoupeny metasedimenty i metavulkanity. Z petrografického hlediska je významný kontakt s Žulovským plutonem. Vyskytují se zde kvarcity, drobnozrnné amfibolity a stromatity.

Geologie kamenolomu Boží hora

GPS pozice

N 50° 18.514', E 17° 6.884'
[GPX]

[MAPY.CZ]