česky deutsch <<< >>>

Kamenolom Boží hora

Krajina Rychlebských hor a výhledy

Rychlebské hory mají střední nadmořskou výšku 644,7 m n. m. a tvoří je soustava ker, pokleslých proti Hrubému Jeseníku a Králickému Sněžníku, avšak vyzdvižených nad nižší terén na severovýchodě. Proti Vidnavské nížině jsou zde omezeny nápadným a vysokým zlomovým svahem. Nejvyšším podcelkem je Hornolipovská hornatina, která pokračuje na polském území jako Góry Bialskie. Nejvýš položená je plošina kolem státní hranice s výškou přes 1100 m n.m. s nejvyšší horou Smrkem (1 125 m). Vybíhá z ní několik rozsoch a hřbet, který tvoří státní hranici s Polskem. Tento hlavní hřbet je téměř celý součástí Travenské hornatiny. Vynikají z něj pohraniční hory Špičák (975 m) a Borůvková hora (900 m). Za sedlem Na Pomezí (576 m) začíná Sokolský hřbet, který probíhá kolmo k hlavnímu hřbetu. Jméno má podle Sokolího vrchu (967 m), nejvyšší horou je Studničný (992 m). Směrem na severovýchod se hřbet postupně snižuje a končí nad Velkými Kuněticemi Kamenným vrchem (458 m). Rychlebské hory sousedí na jihozápadě s Králickým Sněžníkem, od kterého je odděluje Kladské sedlo. Na jihu je od Hanušovické vrchoviny oddělují níže položené plošiny táhnoucí se od Starého Města pod Sněžníkem směrem na východ k Ramzové. Na východě je od Hrubého Jeseníku odděluje Ramzovské sedlo s údolím vedoucí přes Lipovou a Jeseník. Od Zlatohorské vrchoviny je odděluje údolí vedoucí přes Českou Ves, Písečnou, Supíkovice až do Velkých Kunětic. Na Rychlebsku patří všechny vodní toky do povodí Kladské Nisy. Největší a nejvodnatější z nich je Bělá, odvodňující kromě Rychlebských hor i Hrubý Jeseník. Přímo v regionu Rychleb je největším tokem Vidnávka, pramenící pod Studničným vrchem a odvodňující velkou část Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny. Největším levostranným přítokem Vidnávky je Stříbrný potok s vodopády na horním toku a největším pravostranným přítokem Černý potok, který se krátce před ústím v Malé Kraši stéká s Červeným potokem. Z kamenolomu na Boží hoře je vidět obec Vápennou a malebné údolí Černého potoka s jemnozrnnou mozaikou lesů a luk. Za ním zleva doprava vystupují Zelená hora (654 m n. m.), Žulový vrch (719 m n. m.), Jasanový vrch (799 m n. m.), Sokolí vrch (967 m n. m.), Jestřábí vrch (507 m n. m.), Klen (777 m n. m.) a Černá hora (809 m n. m.).

Celkový pohled na kamenolom Boží hora

GPS pozice

N 50° 18.452', E 17° 6.858'
[GPX]

[MAPY.CZ]