Odval Dolu Felix – Jan
Společenstva a druhy obratlovců
Na tělese odvalu a v jeho bezprostředním okolí bylo determinováno 29 druhů ptáků, což je na tak malou lokalitu relativně solidní biodiverzita. Naprostá většina ptačích druhů hnízdí v okolních lesích a druhy žijící v blízkosti člověka (synantropní) také v urbanizovaném území. Na odval zaletují při shánění potravy. Identifikováno zde bylo 5 ohrožených zástupců ptačí fauny. Krahujec obecný (Accipiter nisus) je v Červeném seznamu obratlovců ČR evidován v kategorii VU – zranitelné taxony a vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněn jako silně ohrožený druh Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) patří také do kategorie VU – zranitelné taxony a vyhláškou je zvláště chráněn jako ohrožený druh. Kategorie LC – málo dotčené taxony je reprezentována vrabcem domácím (Passer domesticus), vrabcem polním (Passer montanus) a žlunou zelenou (Picus viridis). Odval má členitý terén tvořený menšími haldami, prohlubněmi a zářezy s prudkými svahy, které vznikly při odtěžení části haldoviny. Díky tomu je v okolní kulturní krajině významným prvkem přispívajícím ke zvýšení biodiverzity.
Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců Krahujec obecný (Accipiter nisus) Krahujec obecný je malý druh dravce z čeledi jestřábovitých (Accipitridae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii VU – zranitelné taxony. Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněn jako silně ohrožený druh. Krahujec obecný je štíhlý dravec s krátkými širokými křídly a dlouhým ocasem, umožňujícími rychlé manévrování v hustém porostu. Samice je zřetelně větší než samec a může dosahovat až dvojnásobné hmotnosti. Samec dorůstá délky 29 – 34 cm a v rozpětí křídel měří 58 – 65 cm, samice je dlouhá 35 – 41 cm a v rozpětí křídel dosahuje 67 – 80 cm. Samec má břidlicovitě šedý hřbet a křídla, rezavé tváře a hruď a bílé, rezavě pruhované břicho. Samice je zespodu hnědošedě pruhovaná a rezavé zbarvení na tvářích a hrudi zpravidla postrádá (někdy je však v malé míře patrné i u ní). Mladý pták je svrchu tmavohnědý s rezavými lemy per na „předloktí“. Proužkování na spodině těla má řidší, na hrudi často přerušované a nepravidelné. Zobák je šedý se žlutým ozobím, nohy žluté a duhovka tmavožlutá až oranžově červená. Potravu tvoří z téměř 98 % ptáci, vzácně se v ní objevují také savci, plazi a hmyz. Lovecký revír měří v průměru 2 – 5 km. Na kořist číhá skryt ve větvích stromů, méně často se uchyluje také k aktivnějšímu způsobu lovu, kdy prolétává svým revírem bez předem určeného cíle a snaží se zaskočit nic netušící kořist nečekaným vpádem. Během hnízdění je denní spotřeba jedné rodiny s mláďaty zhruba 12 – 15 ptáků. Krahujec obecný byl považován za škůdce drobného ptactva a jako takový byl systematicky pronásledován. Po ustanovení ochrany se jeho stavy začaly zvyšovat, v druhé polovině 20. století se však na jeho populaci negativně projevilo intenzivní používání insekticidu DDT, který způsobuje slábnutí skořápek vajec, které následně pukaly pod sedícími ptáky. Hlas dospělého jedince Hlas mláďat žadonících o potravu: Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Ořešník kropenatý je pták z čeledi krkavcovitých (Corvidae). V Červeném seznamu je uveden v kategorii VU – zranitelné taxony. Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněn jako ohrožený druh. Je velký zhruba jako hrdlička (délka těla 32 – 35 cm, rozpětí křídel 49 – 53 cm). Má tmavě hnědé peří s bílými kapkovitými skvrnami. Na temeni má tmavě hnědou čepičku. Spodní ocasní krovky a konec ocasu jsou bílé. Samec a samice se navzájem neliší. V Evropě typický druh horských smrčin, v kulturních smrčinách se může šířit i do nižších poloh. Hnízdí jednotlivě, jednou ročně. Hnízdní teritoria jsou značně velká. Hnízdo miskovité z větví, vrstvy lišejníků, vrstvy ztrouchnivělého dřeva a vystýlky ze suché trávy a mechů. Je umístěno vysoko na kmenech mladších jehličnatých stromů. Od konce března do konce května snáší 3 – 5 vajec v jednodenních intervalech. Sedí pouze samice od snesení 1. nebo 2. Vejce. Mláďata se líhnou po 16 – 18 dnech. Krmí oba rodiče, mladí ptáci opouštějí hnízdo po 22 – 25 dnech, létat začínají o několik dní později. Pohlavně dospívají v prvním roce života. Nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je 8 let. K rozletu ptáků hnízdících v ČR dochází již od začátku července, průtah pak vrcholí v srpnu a září. Ořešníci se během tohoto období často objevují i v nížinách, včetně městských zahrad. Většina potravy je rostlinného původu, hlavně semena jehličnanů, dále lískové ořechy, švestky a různá další semena. Živočišnou složku potravy tvoří hmyz, uloví i drobné savce, mláďata ptáků, žáby a měkkýše. Jako většina krkavcovitých ptáků si potravu ukládá do různých skrýší, které si velmi dobře pamatuje. Hlas dospělého jedince Hlas při toku
