Rozhledny a vyhlídky
Krkavčí skála
Vyhlídku na Krkavčí skále zpřístupnil v r.1905 semilský okrašlovací spolek. Jan Kamenický, který se zasloužil o propagaci Českého ráje, o Krkavčí skále napsal: „Při odbočení ze silnice a třech minutách chůze smrkovým lesem otevře se podívaná, při níž se tají dech. Jako když se vyhrne opona na jevišti velkého divadla, vyvstane náhle před udiveným zrakem scenérie nádherné přírody, jež se rovná scenériím alpským. Vidíte kus pravého zemského ráje.“ Krkavčí skála, opatřená zábradlím, je dosažitelná pěšinou od silnice ze Semil do Železného Brodu vyhlídkou, poskytuje jeden z nejúchvatnějších pohledů do údolí Jizery, na vrch Medenec a Černou Studnici. Skála spadá téměř kolmo do stometrové hloubky až k hladině Jizery. V hloubce jsou ve svahu ukryty železniční tunely.
Z Krkavčí skály dnes
Z krkavčí skály na počátku 20. století
V třetihorách, které začaly před 65 miliony lety, proběhl zdvih našeho území a znovu se začala projevovat sopečná činnost. Alpinské vrásnění se v Čechách projevilo pohyby velkých bloků zemské kůry i sopečnou činností. Třetihorní vulkanity poskytují nepřeberné množství pozoruhodností. Na řadě míst lze vidět sloupcovitou odlučnost čedičů. Zjednodušeně platí, že sloupy vznikají svým protažením kolmo k plochám maximálního ochlazení, tedy kolmo ke kontaktu s podložní horninou na jedné straně a se vzduchem na straně druhé. U žil se orientace sloupů mění s hloubkou. Nahoře je vodorovná, hluboko dole svislá. A někde mezi tím se stáčí z jedné krajní polohy do druhé do polohy šikmé, tak jak to je i na Krkavčí skále. Řeka vyhloubila celou impozantní hloubku v posledních pár miliónech let. Když začal zdvih, musela se řeka stejně rychle zahlubovat. Zvlášť po vydatných deštích se její vody nasytí hlínou, která zvýší její hustotu. Jako těžká kapalina pak lehce unáší písek, oblázky i velké balvany, které obrušují její koryto.
Krkavčí skála z Riegrovy stezky
Kontakty
Geopark UNESCO Český ráj
Jiří Vlasák
e-mail:vlasak@geopark-ceskyraj.cz
http://www.geopark-ceskyraj.cz
