česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Ferdinand

Společenstva obratlovců

Velká geomorfologická rozmanitost terénu daná odlišnými způsoby sypání různorodého materiálu na těleso odvalu vytvořila široké spektrum stanovišť (biotopů) pro volně žijící živočichy.

Při terénních průzkumech byla potvrzena přítomnost 1 druhu ohroženého obojživelníka, 47 druhů ptáků (z toho 10 ohrožených) a 5 druhů savců. Halda je významným zimovištěm ropuchy obecné.

Společenstvo ptáků na tělese odvalu a v jeho bezprostředním okolí má značnou biologickou rozmanitost. Většina ptačích druhů zde přímo hnízdí. Z druhů obývajících agroekosystémy lze jmenovat např. bažanta obecného, zvláště chráněnou, silně ohroženou křepelku polní a skřivana polního. Ze šplhavců se pravidelně objevuje ohrožená žluna zelená a strakapoud velký. Lesní ptáci jsou mimo jiné zastoupeni ohroženou a zvláště chráněnou žluvou hajní, brhlíkem lesním, sedmihláskem hajním a sojkou obecnou. Z druhů otevřené krajiny na haldě hnízdí např. ohrožený a zvláště chráněný ťuhýk obecný a ohrožený vrabec polní.

Členitý křovinatý biotop využívají k životu, ke shánění potravy i k rozmnožování pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, pěnice pokřovní, pěnice slavíková i ohrožená a zvláště chráněná pěnice vlašská.

Ke druhům preferujícím městské ekosystémy patří ohrožená jiřička obecná, ohrožená a zvláště chráněná vlaštovka obecná a ohrožený vrabec domácí. Atraktivní je výskyt ohroženého a zvláště chráněného slavíka obecného.

Savci jsou zastoupeni zajícem polním uvedeným v Červeném seznamu v kategorii – téměř ohrožené taxony, kunou skalní, liškou obecnou, prasetem divokým, srncem obecným.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců

Ropucha obecná *(Bufo bufo)*je obojživelník z čeledi ropuchovitých. Je uvedena v Červeném seznamu obratlovců České republiky a je zvláště chráněna jako ohrožený druh. Žije na polích, na loukách v zahradách i v lesích, u rybníků na vesnicích i ve městech, v nížinách i vysoko v horách. Jako jeden z prvních živočichů osídluje i člověkem zdevastovanou krajinu, například těžebny nerostných surovin. Dospělý samec ropuchy je dlouhý až 9 cm, samice je větší a měří až 12 cm. V jižní Evropě může dorůst až 20 cm. Tělo ropuchy je zavalité se suchou, výrazně bradavičnatou kůží na hřbetě a bocích. Bradavičky jsou ploché či mírně oblé. Zbarvení horní části je velmi variabilní a zahrnuje různé odstíny od hnědé přes mramorovanou až po šedou. Břicho je zrnité, šedožluté, nažloutlé, narůžovělé, narezlé či šedé, může mít i drobné tmavé skvrny. Mladé žáby jsou zbarveny černohnědě, větší mláďata červenavě hnědě. Podobné zbarvení mívají také dospělí samci. Při ohrožení se ropucha brání vylučováním dráždivého sekretu ze žláz, umístěných za očima. V České republice dochází k páření většinou v březnu či první polovině dubna (v horách ještě později). Většina jedinců se každý rok vrací do téže vodní nádrže, jejich cestu řídí individuální znalosti lokality. Populace samečků je mnohem početnější. Snůšky vajec mají podobu řetízků dlouhých až 10 m zamotaných mezi vodními rostlinami. Ropuchy se živí hlavně slimáky, žížalami a různými pomaleji se pohybujícími členovci.

Ropucha obecná

Křepelka polní (Coturnix coturnix) je nejmenší evropský zástupce řádu hrabavých a čeledi bažantovitých. Zároveň je jediným vysloveně stěhovavým hrabavým ptákem v Evropě. Křepelka má zavalité tělo s malou hlavou, krátkýma nohama i ocasem a zakulacenými, poměrně dlouhými křídly. Na hlavě má výrazné, i když poměrně malé oči a silný, lehce zahnutý zobák. Dosahuje délky těla 18 – 22 cm a hmotnosti 91 – 130 g. Je nenápadně zbarvená – světlehnědá se světlejším břichem. Křepelka hnízdí v otevřené zemědělské krajině s pastvinami a obilnými poli, případně v lesostepích. V České republice hnízdí po celém území především v nižších polohách, byla však zaznamenána i na hřebeni Krkonoš a Hrubého Jeseníku. Křepelka polní je jedním z mála typicky stěhovavých druhů ptáků z řádu hrabavých. Křepelky z České republiky odlétají na konci srpna a v průběhu září, vracejí se zpravidla v průběhu dubna. Evropské křepelky zimují v severní Africe, hlavně v Maroku a v oblasti Sahelu. Křepelka polní je hodnocena jako ubývající druh. Ohrožuje ji zejména lov, zejména v době tahu ve středomořské oblasti. V České republice křepelka není lovným druhem. V hnízdní době ji ohrožuje, podobně jako chřástala polního, zejména necitlivé vyžínání lučních porostů v červnu (mělo by se provádět až v červenci nebo počátkem srpna).

Křepelka polní

Slavík obecný – zdroj wikipedia – Vogelartinfo

GPS pozice

N 50° 10.732', E 14° 8.511'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://