česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Ferdinand

Společenstva hub

Vyskytuje se zde 11 druhů hub typických pro pokročilejší stadia ekologické sukcese: březovník obecný, hlíva ústřičná, hnojník obecný, holubinka parková, choroš brvitý, klanolístka obecná, muchomůrka červená, pečárka polní, polnička raná, síťkovec načervenalý a ucho Jidášovo. Charakteristické jsou dřevokazné houby, které rozkládají odumřelé kmeny a větve starších jedinců pionýrských dřevin, které lokalitu osídlovaly v průběhu počátečního stadia ekologické sukcese.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je stopkovýtrusá houba z čeledi hlívovitých. Je rozšířena v celém mírném pásu severní polokoule. V České republice je poměrně hojná. Vyskytuje se na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů v druhotných smíšených lesích, parcích, stromořadích, v břehových porostech vodních toků na nevápenatých půdách a v ochuzených kyselých nížinných bučinách. Roste hojně v trsech nebo střechovitě nad sebou na především bucích, ořešácích, topolech a vrbách, méně často na dalších listnatých stromech a vzácně i na jehličnanech. Klobouk je 4 – 20 cm velký, hladký, jazykovitého až vějířovitého tvaru. Horní strana má žlutohnědou, popelavě šedou až modrošedou barvu, někdy s fialovým nádechem. Lupeny jsou daleko sbíhavé, vysoké, bílé až šedavé. Bělavý, tuhý třeň je 1 – 6 cm dlouhý a1 – 3 cm tlustý, většinou postranní, někdy může téměř chybět. Hlíva způsobuje bílou hnilobu dřeva a tím přispívá k přirozenému rozkladu dřevní hmoty. Roste od září do května, její plodnice je možné najít i v průběhu mírné zimy. Je jedlá a chutná. Má významné dietetické a léčivé účinky. V plodnicích byly prokázány protirakovinné lát­ky.

Hlíva ústřičná

Ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae) se vyskytuje v celém mírném pásu severní polokoule. U nás je velmi hojná. Roste od března do prosince na mrtvém dřevě především bezu černého, řidčeji také dalších listnáčů (dubů, buků, jasanů, javorů a akátů). Vytváří 3 – 12 cm velké a 1 – 3 mm tlusté plodnice, jež jsou bokem přirostlé k substrátu. V mládí mají miskovitý tvar, který časem přechází do podoby lidského ucha nebo škeble. Skořicově až červenohnědě zbarvené a na vnější straně jemně sametově plstnaté plodnice jsou za vlhka velmi pružné, za sucha pružnost ztrácejí a tvrdnou. Namočením se tvar a pružnost obnoví. Je jedlá a často používaná do polévek, rizot, masitých pokrmů a salátů nebo jako česká alternativa asijské boltcovitky v receptech čínské kuchyně.

Ucho Jidášovo  

GPS pozice

N 50° 10.723', E 14° 8.570'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://