česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Ferdinand

Společenstva rostlin

Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou cenné plochy stepní vegetace s křovinami na nepřirozeném substrátu a reliéfu. Ty by měly být vhodnými opatřeními aktivně udržovány.

V lokalitě se nenachází příliš mnoho vzácných rostlinných společenstev a ohrožených i zvláště chráněných druhů planě rostoucích rostlin, nicméně poskytuje životní prostor mnoha druhům ptáků a savcům.

Odval se vyznačuje velkou geomorfologickou členitostí terénu, která je důsledkem způsobu nasypávání haldoviny. Stadium vyvinuté vegetace svědčí o vyšším stáří haldy. Většinou se jedná o nálety břízy bělokoré, vrby jívy, topolu osiky a jeřábu ptačího, místy doplněné trnovníkem akátem. V porostech s pokročilým stadiem ekologické sukcese je ve stromovém patru mimo jiné dub letní, habr obecný, javor klen, jasan ztepilý, ořešák královský a třešeň obecná.

Na části odvalu jsou křovinaté stráně s růží šípkovou, trnkou obecnou, svídou krvavou, hlohem jednosemenným, hlohem obecným a bezem černým i otevřené plochy se zapojenými travinnými porosty. Hojně se zde vyskytují teplomilné druhy bylin a keřů.

Bylo zde nalezeno celkem 143 druhů cévnatých rostlin, z toho 26 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. K ohroženým patří 6 druhů: pcháč bělohlavý a řepík vonný evidované v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky v Kategorii – ohrožené taxony a dále jilm vaz, mateřídouška časná, mochna přímá a pcháč bezlodyžný evidované v kategorii – vzácnější taxony vyžadující další pozornost.

Růže šípková – zrdoj wikipedia – Emőke Dénes

Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin

Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) je dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovitých, která je v Červeném seznamu evidována v kategorii – ohrožené taxony. Roste na většině území Evropy. Na Moravě je soustředěn v karpatské části, v Čechách především v teplejších oblastech a občas přesahuje i do oblastí mírných (Polabí, Český kras, Doupovská pahorkatina, České středohoří). Nejčastěji se vyskytuje na pastvinách, suchých loukách, výslunných travnatých stráních, kamenitých stepích, pasekách a starých úhorech. Jedná se o statnou, hustě ostnitou rostlinu se silným, vřetenovitým kořenem a přímou lodyhou vysokou 50 – 150 cm, která je po celé délce olistěná a v horní polovině zpravidla větvená. Přízemní, řapíkaté listy dlouhé až 90 cm jsou uspořádány v růžici. Lodyžní listy se směrem k vrcholu rostliny plynule zmenšují. Všechny jsou peřenoklanné až peřenosečné, na líci hustě a drsně štětinaté, na rubu bělavě plstnaté. Květenstvím jsou úbory na koncích chudého okolíku. Na zevních stranách jsou kryté ostnitými a pavučinovitě bíle plstnatými zákrovy kulovitého tvaru. Trubkovité koruny jednotlivých květů mají nachovou barvu. Kvete od července do září. Plody jsou hnědé nažky s leskle bílým chmýrem.

Pcháč bělohlavý

Řepík vonný (Agrimonia procera) je vytrvalá bylina z čeledi růžovitých, která je v Červeném seznamu evidována v kategorii – ohrožené taxony. Roste od Pyrenejského poloostrova a Britských ostrovů až po Ukrajinu a Balkán a zasahuje i na sever maloasijské části Turecka. V České republice především v jihozápadních a jižních Čechách a na Českomoravské vrchovině. Původní je zřejmě i na jižní Moravě v okolí Hodonína. Typickými stanovišti jsou lesní lemy, louky a pastviny ve vlhčích a poněkud chladnějších oblastech s hlubšími hlinitými až písčitými půdami. Rostlina má přímou 50 – 200 cm vysokou, rovnoměrně olistěnou lodyhu. Listy jsou střídavé, přetrhovaně lichozpeřené s úzce eliptickými, ostře a hluboce pilovitými lístky. Na rubu jsou žlaznatě chlupaté. Květenstvím je dlouhý hrozen tvořený až 70 sytě žlutými květy. Plodem je širší češule s delšími háčkovitými ostny.

Svída krvavá – zdroj wikipedia – Guido Gerding

GPS pozice

N 50° 10.703', E 14° 8.565'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://