česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Ronna

Společenstva obratlovců

V lokalitě žije také řada obratlovců. Z plazů se zde vyskytuje velmi četná populace ještěrky obecné, která je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh. Bohatá je také ptačí fauna s 53 druhy. K pozoruhodným nálezům patří občasný výskyt kriticky ohroženého orla mořského zaznamenaného při přeletu, hnízdění kulíka říčního a zvláště chráněné, silně ohrožené křepelky polní. Ke stálým obyvatelům patří datel černý a zvláště chráněný slavík obecný.

Savci jsou zastoupeni 5 druhy – zajícem polním, zvláště chráněnou, ohroženou veverkou obecnou, kunou skalní, prasetem divokým a srncem obecným.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Ještěrka obecná je jeden z nejrozšířenějších druhů ještěrky v ČR. Žije pod kameny nebo ve skulinách. Je rozšířená na většině území střední a východní Evropy a v Asii. Nicméně její početnost silně poklesla, zejména díky ztrátě stanovišť. Obývá především suchá a slunná místa a to stráně, i okraje lesů. Většinou pobývá do výšky 2500 m n. m. Při větších výkyvech teplot raději zalézá do úkrytů. Každý jedinec má svoje území, kde loví.

Ještěrka obecná – autor: Tomáš Gremlica

Ještěrka obecná patří mezi vejcorodé plazy. V jídelníčku ještěrky obecné můžeme najít menší hmyz (mouchy, brouky), také pavouky, červy, plže a pozemní korýše (svinky). Menší kořist rovnou polyká. Ještěrka loví především ve slunných dnech a dokáže ulovit i letící kořist.

Orel mořský (Haliaeetus albicilla)

Na lokalitě byl pozorován impozantní dravec orel mořský. Patří mezi kriticky ohrožené ptáky naší fauny a zároveň k největším žijícím orlům vůbec. V ČR je to vůbec největší dravec. Žije v blízkosti vod a živí se převážně rybami a ptáky. V minulosti z mnoha oblastí Evropy zvláště v důsledku lidského pronásledování zcela vymizel, od 80. let 20. století však začala jeho početnost opět stoupat a postupně obsadil řadu původních hnízdišť. Potrava orla mořského je tvořena téměř výhradně rybami, ptáky a savci, zcela výjimečně se v ní mohou objevit i jiní živočichové, včetně plazů a obojživelníků.

Orel mořský – autor: Bohuš Číčel

Hnízdí jednotlivě na okrajích zatopených území, v jezernatých, rybničnatých a pobřežních oblastech. Hnízdo je tvořeno nanošeným materiálem (zejména větvemi). K hnízdu se pár každý rok vrací a přidává další materiál. Hnízda tak mohou během let dosáhnout značných rozměrů.

Hlavní příčinou ohrožení je cílené pronásledování člověkem. Orlové poměrně často hynou po pozření návnad otrávených karbofuranem.

Krkavec velký (Corvus corax)

Je z čeledi krkavcovitých a je největším pěvcem ČR. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh. Dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Obývá celou severní polokouli zejména lesnaté oblasti hornatin a vrchovin.

Krkavec velký – autor: Zoovolunteer1961

Ve středověku byl na území Čech a Moravy hojně hnízdícím ptákem. Kvůli pronásledování a změnám v hospodaření krkavců značně ubylo. Z Čech a Moravy na dlouho vymizel. Až v roce 1968 znovu zahnízdil v hukvaldské oboře v okénku zříceniny hradu, zřejmě v témže roce hnízdil i v Jeseníkách. Postupem času se rozšířil zpět do Čech.

Jeho rozšíření je někdy dáváno do souvislosti s trvalým výskytem velkých šelem, na jejichž zbytcích kořisti se krkavci živí.

Kulík říční (Charadrius dubius)

Kulík říční je malý druh bahňáka z čeledi kulíkovitých. Dorůstá 14–17 cm a váží 25–55 g. Dospělí ptáci mají hnědý hřbet a temeno, tmavé letky, světlou spodinu těla a černý pruh na krku a na čele. Výrazný je též žlutý kroužek kolem tmavého oka. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší.

Hnízdí téměř v celé Evropě, dále také v severní Africe a na rozsáhlém území Asie. Tento stěhovavý pták hnízdí 1× až 2× ročně od dubna do srpna. Při ohrožení mláďat často jeden z rodičů předstírá zranění křídla a snaží se tak predátora odlákat do bezpečné vzdálenosti.

Kulík říční – autor: Martin_Mecnarowski

Hlavní ohrožení kulíka říčního plyne z úbytku vhodných míst pro hnízdění. Vodohospodářskými úpravami vodních toků dochází ke změnám charakteru toku řek a tím i hnízdišť. Negativně působí také nové druhy (nepůvodní) predátorů. Kulík je hodnocen jako kulturně zajímavý a pěkný druh naší fauny.

Datel černý (Dryocopus martius)

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu.

Datel černý – autor: Steffen Hannert – http://www.vogelruf.de/galerie/

Hnízdí jednotlivě, monogamně. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Hnízdo mají v dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř ve výšce 8–12 m. Živí se především ve dřevě žijícími brouky a mravenci.

Datel černý je prospěšným druhem. Nejen, že konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků.

Žluna zelená (Picus viridis)

Žluna zelená je středně velký šplhavý pták z čeledi datlovitých. Tento nápadný pták má silný zašpičatělý zobák, vhodný pro rozsekávání dřeva, silné drápy, které žluna používá při zachycování na kmeni stromů, nepříliš dlouhý, ale přesto silný ocas, který má funkci opěrnou, a v neposlední řadě i ochranné zbarvení. Žluna tráví podobně jako datlové a strakapoudi většinu času na stromech, za potravou však často slézá i na zem. Hlavní složku potravy tvoří mravenci, které ze svých úkrytů získává díky svému lepkavému, až 10 cm dlouhému jazyku, často požírá i hmyz.

Žluna zelená – autor: Hans-Jörg Hellwig

Zajíc polní (Lepus europaeus)

Zajíc polní je hojný druh zajíce žijící na velkém území Evropy a v západní Asii. Jako nepůvodní druh se vyskytuje např. i na území Jižní Ameriky nebo v Austrálii. Jeho přirozeným biotopem jsou otevřené krajiny, především pole, louky, okraje lesů aj., kde je díky svému hnědému zbarvení velmi dobře zamaskován. Zajíc polní žije samotářsky, v malé hloučky se zajíci sdružují jen v době páření, to začíná převážně v únoru a trvá až do srpna nebo do září. Vidíme-li tedy na poli pobíhat více zajíců, první z nich je říjná zaječka a za ní průvod zajíců. Díky necitlivým zemědělským postupům na území mnoha evropských států jeho populace klesá.

Zajíc polní – autor: Hans-Jörg Hellwig

GPS pozice

N 50° 10.529', E 14° 6.814'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
Tel.:777 764 682
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz