česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Ronna

Společenstva bezobratlých

Na odvalu Dolu Ronna žije velmi mnoho různých druhé živočichů a rostlin, protože odval je velmi rozmanitý a umožňuje tak život mnoha různým společenstvím.

Společenstva bylin i dřevin účelně využívají zbytky průmyslových artefaktů (panely, pneumatiky, sokly,…) na dostatečné rozloze umožňují existenci početně významnějších populací druhů volně žijících živočichů od bezobratlých až po obratlovce.

Tomu odpovídá především druhově velmi pestrá synuzie ptáků, blanokřídlého hmyzu, motýlů a brouků. Celkovým počtem 68 druhů je zde neobvykle bohatě zastoupena skupina blanokřídlého žahadlového hmyzu reprezentovaná mimo jiné kriticky ohroženým trubčíkem.

Z řádu motýlů bylo na odvalu nalezeno celkem 26 druhů. K nejatraktivnějším patří samozřejmě zvláště chráněný otakárek ovocný a otakárek fenyklový. Motýli využívají tuto krajinnou dominantu k vylétávání na její nezarostlé temeno, kde dochází k aktivnímu vyhledávání partnerů pro rozmnožování.

Babočka kopřivová

Babočka paví oko

Střevlíkovitých brouků bylo zjištěno 9 druhů.

Ohrožené a zvláště chráněné druhy bezobratlých živočichů

Mravenec trávní (Formica pratensis)

Mravenec trávní je největším druhem tzv. lesních mravenců, se kterými se můžeme setkat na území ČR Vzhledem je velmi podobný příbuzným druhům, například mravenci lesnímu a dalším druhům podrodu Formica. Mravenec trávní je rozšířený po celé Evropě, i když na Britských ostrovech pravděpodobně vyhynul.

Mravenec trávní

V Česku je hojný na celém území. Preferuje světlé lesy a otevřenou krajinu, žijí na loukách, pastvinách, ladech i příkopech. Mraveniště bývají nízká a plochá, kupovitá hnízda jsou často ve středu propadlá. Materiálem pro jejich stavbu jsou suchá stébla trávy, větvičky, hrudky půdy nebo kamínky. Na okrajích lesů někdy tvoří kolonie o několika hnízdech.

Trubčík (Astata kashmirensis)

Trubčík patří podle Červeného seznamu bezobratlých ČR mezi kriticky ohrožené druhy. Jedná se o malý blanokřídlý hmyz z čeledi kutilkovitých (Crabonidae). O ekologii a způsobu života tohoto druhu není v současnosti mnoho známo. Jedná se o samotářskou parazitickou vosu. Larvu samička injektuje do těla paralyzovaného hostitele. Larva pak hostitele požírá zaživa.

Dřevovrtka (Trypoxylon beaumonti)

Dalším ohroženým blanokřídlým hmyzem z čeledi kutilkovitých dle Červeného seznamu, přítomným na lokalitě je, teprve v roce 1991, popsaná Dřevovrtka. Dřevovrtky jsou stejně jako trubčíci parazitické, samotářské vosy.

Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)

Mezi nejkrásnější motýlů, které zde můžeme pozorovat, patří otakárek ovocný. Jeho housenky se vyvíjejí na hlohu a různých dřevinách z rodu slivoň (trnky, švestky, třešně). Dospělci nejsou, co se týče potravy tolik vybíraví. Živí se nektarem z květů běžných bylin a dřevin.

Otakárek ovocný

V průběhu roku se stačí vyvinout až dvě generace motýlů. S první generací se můžeme setkat v průběhu dubna až června, druhá je vidět od července do září. Vzácně se v nejteplejších oblastech vyvíjí třetí, podzimní generace.

Otakárek ovocný patří do ohrožených druhů naší fauny. Je vázaný na lokality stepního charakteru. Jeho populace tedy trpí zejména postupným zarůstáním těchto lokalit dřevinami. Jeho výskyt na odvalech dolů je poměrně běžný, nesnese však, když je lokalita lesnicky rekultivována.

Bělásek ovocný (Aporia crataegi)

Bělásek ovocný je motýl čeledi běláskovitých. Vyniká výrazným černým žilkováním bílých křídel, přední křídlo dorůstá délky 28 – 35 mm.

Bělásek ovocný

Jeho biotopem jsou křoviny a lesostepi s výskytem živných rostlin. Dříve byl rozšířený i v ovocných sadech, kde byl ale považován za škůdce. Stavy běláska ovocného jsou značně proměnlivé, v minulosti docházelo ke značným výkyvům. Vysvětlení tohoto jevu není zcela zřejmé, pravděpodobně je však citlivý na některé používané pesticidy. V současnosti je hojný v Čechách, kde se vyskytuje zejména na ruderalizovaných stanovištích, jako je toto. Na Moravě naopak zcela chybí.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

Další otakárek, se kterým se na lokalitě můžeme setkat, je rovněž zvlášť chráněný, ale přeci jen běžnější otakárek fenyklový. Housenky se živí různými planými i pěstovanými zástupci rostlin z čeledi miříkovitých – například mrkví, koprem, kmínem, bedrníkem a dalšími.

Otakárek fenyklový

Dospělci se živí nektarem rostlin. Doba výskytu je stejná jako u otakárka ovocného, shodný je i počet generací za rok. Pro oba druhy otakárků je v průběhu páření typický tzv. Hilltoping. Samci se ve velkých hejnech shromažďují na nejvyšších bodech lokality a tam mezi sebou soutěží o to, komu se podaří obsadit „nejlepší“ tzn. většinou nejvyvýšenější místo. Samice se pak páří s nejúspěšnějšími jedinci.

Otakárek fenyklový je v současnosti hojný druh naší fauny. Často obsazuje ruderální stanoviště, zřejmě mu vyhovuje současné opouštění orné půdy. Často se vyskytuje na ladech apod.

GPS pozice

N 50° 10.596', E 14° 7.051'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
Tel.:777 764 682
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz