česky english deutsch <<< >>>

Odval Dolu Ronna

Invazivní rostliny

Na lokalitách s pozměněnými či narušenými ekosystémovými vazbami, se především v místech, kde docházelo k ukládání ornice ze skrývek, zbytky rostlinné hmoty ze zahrad a ploch veřejně přístupné zeleně, organické materiály z obrábění dřeva, atd. mohou vyskytovat také invazní druhy rostlin. Ty se při nejrůznějších lidských aktivitách dostávají mimo původní areály svého rozšíření. Kromě šíření diaspor nákladní dopravou byl značný počet druhů dnes silně invazních rostlin do Evropy introdukován do parků a botanických zahrad jako okrasné prvky oceňované pro estetické hodnoty – mimo jiné i bolševník velkolepý a netýkavka žláznatá.

V novém prostředí se pak nekontrolovatelně šíří díky absenci limitujících faktorů, které působily v jejich domovských ekosystémech (např. konkurenční druhy, predátoři). Obecně se jedná o druhy konkurenčně velmi silné. Na odvalu Dolu Ronna bylo determinováno celkem 31 druhů invazních rostlin.

Nejsilnější jsou zde populace trnovníku akátu, topolu kanadského a javoru jasanolistého, které musí být cíleně eliminovány zásahy usměrňujícími probíhající ekologickou sukcesi. Z ostatních na odvalu se vyskytujících invazních druhů můžeme jmenovat křídlatku českou, křídlatku japonskou, zlatobýl kanadský či zahrádkáři často pěstovanou lupinu mnoholistou.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Nejvýraznější invazní rostlinou na odvalu dolu Ronna je trnovník akát. Tato dřevina byla v minulosti často vysazována pro svou schopnost růst i v poměrně nehostinných podmínkách. Z toho důvodu byla často vysazována kvůli zpevnění železničních náspů apod. Velmi ceněna byla (a dodnes je) i včelaři. Akát patří, stejně jako např. hrách a fazole, do čeledi bobovitých. Tyto rostliny mají schopnost fixovat pomocí symbiotických bakterií vzdušný dusík do podoby dusičnanů, nebo amonných sloučenin, které v půdě fungují jako dusíkaté hnojivo. Přítomnost akátu na lokalitě tedy významně zvyšuje koncentraci živin v půdě. Odborně hovoříme o tzv. eutrofizaci půd. Akát rovněž do půdy vypouští celou řadu látek, toxických pro jiné organismy (tzv. alelopatie). Ve výsledku je tyto podmínky tolerovat jen malé množství dalších druhů. Jedná se v podstatě jen o kopřivy, svízel a vlaštovičník.

Staré porosty akátu

Mladá náletová akátina

Křídlatka česká (Reynoutria x bohemica) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica)

Keře křídlatky české

Křídlatky se vyznačují neobyčejnou rychlostí růstu (až 4,5 cm za den), kterou se vyrovnají i bambusu. Množí se vegetativně z oddenků i jejich částí, a jsou schopné velmi rychle zarůst rozsáhlá území. Vyskytují se zejména na březích toků, to je však dáno spíše snadnějším šířením oddenků vodou, než tím, že by nutně vyžadovaly vlhké prostředí. Zajímavostí je, že zatímco křídlatka japonská a křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) jsou schopny pouze vegetativního rozmnožování, jejich kříženec křídlatka česká je již schopna se rozmnožovat pohlavně tvorbou semen.

List křídlatky české

Křídlatka japonská

Štětička větší (Dipsacus strigosus)

Štětička větší je dvouletá, až 2 m vysoký bylina. Původní areál rozšíření se nachází v jižním Rusku, nyní se nachází již v takřka celé Evropě. Štětička byla pěstována pro okrasné účely, používala se při výrobě suchých kytic. V ČR ji nyní nalezneme na ruderalizovaných stanovištích v Praze a okolí, je však možné, že se brzy rozšíří i na další místa.

Štětička větší

Javor jasanolistý (Acer negundo)

Javor jasanolistý pochází ze Severní Ameriky. V České republice byl poprvé vysazen roku 1835 ve Stromovce v Praze. Poznáme ho podle charakteristických listů, které jsou skutečně dělené podobně, jako listy jasanu. Je vysazován jako parková dřevina, větrolam, nebo jako silniční zeleň, na ruderálních místech však rychle zplaňuje. Tento strom je ceněn zejména pro svůj rychlý růst a nenáročnost na podmínky.

Javor jasanolistý

GPS pozice

N 50° 10.678', E 14° 7.131'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
Tel.:777 764 682
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz