česky english deutsch >>>

Odval Dolu Ronna

Historie těžby uhlí

„Prehistorie“ tohoto místa začíná cca před 300 000 000 lety. Planeta Země tehdy vypadala úplně jinak než dnes. Rozmístění a tvar kontinentů nemělo s dnešním stavem nic společného. Kladensko se nacházelo v oblasti rovníku, panovalo zde teplé a vlhké klima vhodné pro tropické pralesy s množstvím rostlinné hmoty. Tento prales se tehdy skládal především ze stromovitých přesliček, plavuní, kapradin, kapraďosemenných a pomalu se začaly objevovat první nahosemenné rostliny. Aby z takového pralesa vzniklo uhlí, bylo zapotřebí nahromadění rostlin bez přístupu kyslíku. To bylo umožněno charakterem kladenského revíru, býval to pomalu tekoucí říční systém, který přinášel jemné částečky a zanášel odumřelé rostliny, ty se pak po miliony let měnily v černé uhlí procesem zvaným zuhelnatění.

Vojtěšská huť na Kladně

Na Kladensku byli prvními uhlokopy již Keltové, kteří dobývali tzv. sapropelitické uhlí, z něhož se vyráběli šperky. První písemná zpráva o těžbě černého uhlí v širším okolí Kladna pochází z roku 1463, kdy bylo uhlí dobýváno u Malých Přílep. Je to nejstarší zpráva o dobývání černého uhlí v Čechách. Těžba uhlí zaznamenala rozmach až v 18. Století.

Důl Ronna (později také Důl Klement Gottwald, resp. Gottwald III) patřil k nejbohatším dolům na Kladensku a jeho technické a strojní vybavení bylo v průběhu těžby postupně modernizováno tak, aby odpovídalo požadavkům doby.

Odval Dolu Ronna

Výstavba a hloubení dolu byly zahájeny v červenci roku 1882. Hloubení šachetního stvolu o průměru 4,6 m do hloubky 423 m bylo ukončeno v červnu 1885. Již v lednu 1886 tak mohlo být započato s těžbou uhlí. Uhelná sloj o mocnosti 7,7 m byla zastižena v hloubce 393 metrů a patřila k největším uhelným zásobám na Kladensku. V letech 1904 – 1910 se pokračovalo s hloubením dolu až do hloubky 496,74 m (dno vodní jímky bylo dokonce v hloubce 501 m).

Od roku 1889 byl důl spojen překopem s dolem Kübeck a tím bylo zajištěno větrací spojení. Od roku 1910 byl Důl Ronna hlavním dolem Společnosti státní dráhy a postupně na něj byla převedena těžba z dolů Kübeck, Barré a Engerth.

V letech 1911 a 1912 bylo modernizováno technické vybavení, byla postavena nová strojovna, úpravna a kotelna. Původní zděná část těžní věže byla snížena o jedno patro, nad ní byla vztyčena ocelová příhradová těžní věž s opěráky. Následně byly také upraveny koupelny, cechovna a lampovna.

V souvislosti s koncentračním programem byla r. 1912 postavena mezi doly Ronna a Theodor spojovací lanová visutá dráha k dopravě těženého uhlí na dole Theodor, k jeho úpravě a nákladu do vagónů na dole Ronna. Výkonnost této lanovky byla stanovena na 500 q za hodinu. V protisměru se dováželo touto lanovkou potřebné palivo pro kotelnu tamnější elektrárny na výrobu vysokého napětí. V následujících letech byl důl propojen s doly Prago a Mayrau. V roce 1971 byl původní parní stroj nahrazen dvěma asynchronními motory a v bývalé strojovně byly zřízeny typické řetízkové šatny. Roku 1997 byla těžba z dolu převedena na důl Schoeller nově vyraženým překopem. Posledním těžebním dnem na „Ronnovce“ se stal 27. červen 1997, těžní jáma byla zasypána v průběhu roku 1998 a v roce 2001 byla stržena těžní věž.

GPS pozice

N 50° 10.538', E 14° 6.684'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

Taggmanager, o.s.
Richard Žižka
Tel.:777 764 682
e-mail:rzizka@taggmanager.cz
http://www.dohaje.cz