Ze Sobotky do Libuně
Pod Střelečskou hůrou
Střelečská hůra (456 m n. m.), též Velká hora, je vrch v okrese Jičín Královéhradeckého kraje, v CHKO Český ráj. Leží asi 2 km východně od Mladějova u Sobotky, na katastrálním území vsi Střeleč a obce Zámostí. Je to nesouměrný kuželovitý suk s vrcholovým hřbítkem směru východ–západ a příkřejšími západními svahy. Je tvořený subvulkanickou brekcií s pňovými bazanitovými (čedičovými) žílami. Vulkanitová výplň sopouchu byla vypreparována z coniackých vápnitých jílovců a slínovců, vystupujících v dolních částech svahů až do výšky 44 metrů pod vrchol suku. Slínový podstavec obklopuje i vedlejší nižší vulkanický suk obdobné stavby a geneze, Malou horu. Na obou sukách jsou opuštěné lomy. Vrch je převážně zalesněný smrkovými porosty s příměsí dubu a cenných listnáčů. Je to významná mineralogická lokalita. V opuštěném lomu, který je v současnosti využíván jako střelnice je obnažena podpovrchová část bývalého vulkánu. Lom má v dolní části až 27 m, v horní části až 16 m vysoké stěny. Příkrý zalesněný kopec patří k proslulým vyhlídkovým bodům Českého ráje, jehož západní polovinu lze odtud krásně pozorovat, zejména Trosky v popředí s cizorodě působícím sklopískovým lomem. Čedičové magma Střelečské hůry vystupovalo po zlomu ZJZ směru, na kterém vytvořilo několik vulkanických aparátů. Čedičové žíly na západním úbočí Malé Hory pokračují až k Mladějovu, kde byl další vulkánek Hrádek a za údolím Žehrovky Mladějovská horka. Opuštěný lom v západním svahu vrchu odkrývá bazanitovou přívodní dráhu žilného tvaru, která proráží vulkanickou brekcií. Žíla je v nejširším místě asi 10 metrů mocná. Bazanit má nepravidelně sloupcovitý až balvanitý rozpad. Bazanit i brekcie obsahují hojné xenolity křídových sedimentů. Chaotická textura brekcie neumožňuje interpretaci, zda se jedná o výplň přívodní dráhy freatomagmatické erupce, nebo nevytříděnou a nezvrstvenou facii uvnitř tufového kužele.
