Příborsko
Vývoj řeky Lubiny
Lubina pramení v nadmořské výšce 740 m na SZ svahu hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech. Délka toku od pramene k ústí je 36,3 km, je pravostranným přítokem ř. Odry. Odvodňuje JV a V část okr. Nový Jičín.
Po kolonizaci území ve středověku a s ní spojeném odlesněním povodí došlo k vymílání měkčích hornin a k jejich sedimentaci v štěrkových lavicích. Vytvořilo se tak široké štěrkonosné koryto, které ještě v 19. st. dosahovalo v blízkosti místního mostu šířky přes 100 m. Dnes je tato hodnota po intenzivních regulacích zhruba desetkrát nižší.
Beskydské toky obecně měly v minulosti charakter širokého řečiště s množstvím štěrkových náplavů, kde se řeka větvila a měnila svůj směr. Typ tzv. štěrkonosných větvících se toků je vázaný především na relativně rovinaté oblasti v předpolí hor. Měkké flyšové horniny (střídání pískovců a jílovců) budující Beskydy jsou předurčeny k rychlému a intenzivnímu zvětrávání a jsou příčinou vzniku takového množství splavenin, jež nemá v celé ČR obdobu.
Velké množství tvořících se zvětralin putovalo z horských oblastí do podhůří. Hromady štěrků stabilizovaly řeku a fungovaly jako ochrana proti nadměrné hloubkové a boční erozi. Od poč. 20. st. však byly beskydské toky silně přeměněny činností člověka. Docházelo k hrazení bystřin, opevňování břehů, stavbě nádrží atd., což způsobilo snížení přísunu štěrku z horních oblastí povodí.
Původní široké řečiště pokryté štěrky a valouny bylo odolnější vůči energii proudící vody. Zregulování do jednoduchého úzkého koryta a soustředění toku do jednoho průtočného profilu podmínilo zvýšení energie proudící vody. Dno a břehy koryta jsou pak vystaveny mnohem většímu namáhání a špatně odolávají erozním procesům. Důsledkem je pak podemílání cest, domů, mostních konstrukcí nebo těles jezů a hrází v údolích.
Nejstarší zahrazovací práce na Lubině pochází v horních úsecích z období již před 1. světovou válkou (r. 1906), ve 20. letech 20. st. práce pokračovaly směrem níže po toku. Po r. 1928 byly provedeny úpravy u Příbora a ve výustní trati v Košatce n. Odrou, od r. 1935 na to navázaly úpravy přes obce Skotnici, Skorotín a Petřvald na Moravě. Na rozhraní 50. a 60. let 20. st. došlo k úpravě úseku ř. Lubiny u Mošnova kvůli zřízení silničního spojení tehdy nově vybudovaného mošnovského letiště s Ostravou.
Kontakty
Geopark Podbeskydí/Občanské sdružení Hájenka
Ing. Dalibor Kvita
Tel.:604526114
e-mail:hajenka@centrum.cz
http://
