Frenštátsko
Těžba železné rudy
Mezi nejstarší průmyslové podniky ve městě patřil železný hamr, který se písemně objevuje r. 1556. Stával při soutoku Lubiny a Lomné. Součástí hamru byly hutě (šachtové pece vysoké cca 2,4 m), drtící a zkujňovací zařízení (hamr).
Pro výrobu železa se využívala zdejší naleziště železné rudy (pelosideritů), které obsahovaly až 30% železné rudy. Nejčastěji se vyskytovaly ve slojích mocných 5–8cm, které se obvykle čočkovitě vyklínily na několik desítek metrů.
Zprohýbaný tvar slojí neumožňoval využití strojů a těžilo se tak vozíky jezdících po prknech a ručním vrátkem. Při dolování horník nejdříve vyhloubil do hl. 5–8m úzkou kutací šachtici. Při menší hloubce se dobývalo odklizem, tzn. odkopáním horniny nad žílou. Ruda v okolí šachtice se vytěžila primitivně okovem a začala se rubat další šachtice.
Za den si horník vydělal průměrně 14 krejcarů, což odpovídalo 120 – 140 kg vytěžené rudy. Byla to nebezpečná a těžká práce a i když byla špatně placená, pořád to bylo 2–3× víc než výdělek v zemědělství nebo z tkaní plátna. V pol.50. let 18.století se těžbou rudy v Podbeskydí zabývalo více než 25 měst a obcí. Kromě Frenštátu např. Veřovice, Ženklava, Štramberk, Lichnov, Tichá, Kozlovice či Kunčice p.O. Ruda se vozila také do hutí ve Frýdlantě nad Ostravicí a Čeladné.
Až později, r. 1828, založil olomoucký arcibiskup Rudolf Jan v Ostravě Vítkovicích železárenskou huť, jejíž postupná modernizace upustila od využití vodní síly, dřevěného uhlí a primitivní dopravy. Začala se dovážet kvalitnější ruda ze Slovenska či Švédska a zdejší dolování zaniklo (kolem r. 1870). Mnoho lidí v Podbeskydí tak přišlo o práci. V té době postihly zemědělství dva neúrodné roky, po pruskorakouské válce přišly epidemie cholery a tyfu, tkalci a řemeslníci neměli pro své výrobky díky nastupující průmyslové výroby odbyt, a proto mnoho obyvatel Frenštátska odešlo hledat štěstí za moře, především do Texasu. Tyto časy jsou zdokumentovány v nedalekém Lichnově, kde již více než 20 let funguje Muzeum vystěhovalectví do Ameriky. Haldy navozené zeminy – splíže – výsypky byly většinou rozvezeny a jen na některých místech zbyly tzv. haldičky, např. v lese v Trojanovicích nad školou.
Kontakty
Geopark Podbeskydí / Občanské sdružení Hájenka
Ing. Dalibor Kvita
Tel.:604526114
e-mail:hajenka@centrum.cz
http://
