Český ráj sever II.
Vodní elektrárna ve Spálově
V Libereckém kraji je hydroelektrárna z let 1921–1926 zcela výjimečnou stavbou. Na počátku 20. století byla elektřina znamením pokroku a nástupu nové doby. Jedním z dodnes hmatatelných důkazů je i hydroelektrárna v Podspálově.
Stavba začala v roce 1921 u soutoku Jizery a Kamenice. Stavební práce byly zadány firmě Ing. Nejedlý, Řehák a spol. v Praze. Areál projektoval představitel secese a kubismu Emil Králíček, rodák z Německého Brodu, strojní zařízení stavidel, česlic a lávek dodala firma Bratři Prášilové a spol. v Libni, turbíny firma Breitfeld a Daněk v Blansku, elektrické zařízení rozvodny firma F. Křižík. Od jezu, situovaného o 1¾ km jižněji pod Bítouchovem je k elektrárně veden náhon raženou štolou dlouhou 1323 m ve velmi tvrdém diabasu a dále zděným kanálem dlouhým 437 m. Strojovna byla dána do zkušebního provozu 12. května 1926.
Stavba je tak kvalitní, že bez větších oprav slouží už 80 let. Hlavní loď, v níž je strojovna, by přitom mohla být klidně tanečním sálem, stačilo by jen demontovat dvě Kaplanovy turbíny, které před několika lety nahradily původní Francisovy. Stylové je i vnitřní osvětlení, schody do podzemí lemuje původní, bohatě zdobené a dodnes dochované litinové zábradlí. Strojovně vévodí galerie podepřená sloupy a nad ní rozměrná nástěnná malba Ferdinanda Rubeše s alegorií věnovanou elektrické energii. Galerii pod ní zabírá manipulační pult s černou mramorovou deskou od firmy Františka Křižíka. Dnes už je ale pult se svými ciferníky, barevnými světly a tlačítky hlavně dekorací, elektrárnu ovládá počítač a desítky jeho ukazatelů a ovládacích páček a vypínačů nahradila jediná obrazovka počítače. Většina původního zařízení ale zůstala zachována jako dokument doby. Zařízení a měřící přístroje ukazují, že je možné skloubit účel i estetickou hodnotu
Modernizací se podařilo výrazně zvýšit výkon elektrárny ze 2 MW na 2,4 MW, průměrná roční výroba se zvýšila o cca 30% a dosahuje tak hodnoty 12 GWh. Prohlídky elektrárny se konají od května do září.
