Poutní hora
Buk pod Poutní horou
Buk pod Poutní horou
Informace z webu LČR:
Místo
Kraj: Moravskoslezský
Katastrální území: Město Albrechtice
Číslo parcely: 1833
Souřadnice GPS – zeměpisná šířka: 50°9'30.64"N
Souřadnice GPS – zeměpisná délka: 17°32'55.376"E
Nadmořská výška (m n. m.): 580
Název organizační jednotky LČR: LS Město Albrechtice(LS – Lesní správa)
Název lesního hospodářského celku LČR: MĚSTO ALBRECHTICE
Porostní skupina: 821C01b
Dřevina
Druh dřeviny: Buk lesní
Druh dřeviny latinsky: Fagus sylvatica L.
Výška stromu (m): 34
Obvod kmene ve výčetní výšce (cm): 440
Stáří stromu v letech (odhad): 300
Další údaje
Buk pod Poutní horou – na trase bývalé poutní cesty k poutnímu kostelu u České Vsi, zrušenému kolem r. 1790.
Buk lesní (Fagus sylvatica)
Jak jej poznáme a kde roste? Buk lesní je statný opadavý listnatý strom s hladkou šedou borkou (kůrou). Můžete si jej splést s habrem, který má také hladkou šedou kůru, ale jiné listy i pupeny. Buk má listy celokrajné, kdežto habr dvojitě pilovité. Odlišné jsou také pupeny, buk je má špičaté a výrazně dlouze vřetenovité, délky až 2 cm, kdežto pupeny habru jsou nejvíce 1 cm dlouhé, vejčitě kuželovité. Plodem je nažka tvořená dřevnatou ostnitou číškou, která skrývá olejnatou bukvici. Buk je naším nejvýznamnějším listnatým stromem. Roste od nížin do hor, ale přirozené bukové lesy vytvářel ve vrchovinách mezi 450 – 800 m n.m. Dokud se nezačal masově vysazovat smrk, rostly bukové nebo smíšené lesy ve všech našich pohořích s výjimkou nejvyšších poloh Jeseníků, Krkonoš a Šumavy, kde teprve začínalo království smrku.
K čemu se nám hodí? Dřevo buku je tvrdé, těžké a pevné, ale málo trvanlivé a pružné. Používá se hlavně v nábytkářství k výrobě ohýbaného nábytku a dýh. Vyrábějí se z něj překližky, vlysy a parkety, hračky. Dříve se používal hodně k výrobě železničních pračců nebo dřevěného uhlí. Suché bukové dřevo je velmi výhřevné a je proto výborným palivem. Dřevo buku se dobře moří a leští, proto bývá používáno jako náhražka tropických tvrdých dřev. Ve venkovských domácnostech se z bukového dřeva dříve za dlouhých zim vyrábělo doslova „všechno možné“, dokud nebyl nahrazen plasty a průmyslovou výrobou.
Zajímavosti Bukové dřevo přispělo k zpřístupnění ohromných zásob dříví ve východních Karpatech. Protože se dobře impregnuje a je tvrdé, dělaly se z buku pražce pro tisíce kilometrů lesních železnic pro svážení dřeva. Pražce z karpatských bukových pralesů se vyvážely do celé Evropy a mnohde se teprve v posledních desetiletích vyměňovaly za ocelové nebo železobetonové. V bukových lesích se tvoří silná vrstva opadaného listí, protože suché listy se špatně rozkládají. V parcích se pěstují kultivary – časté jsou červenolisté buky (jeden krásný je například v Krnově v parčíku u kina). Vzácně se můžeme setkat s převislým bukem či bukem „stříhanolistým“. Dostatečná příměs buku je důležitá hlavně v jehličnatých lesích. Buky lépe odolávají větru a zlepšují půdu. Protože hluboko zakořeňují, nejsou tak citlivé na časté přísušky jako smrk.
Zdroj informací: HEJNÝ, S., SLAVÍK, B. Květena České republiky 2. 1. vyd. Praha : Academia, 1990. 544 s. VĚTVIČKA, V. Evropské stromy. 1. vyd. Praha : Aventinum, 1999. 216 s. http://lesprace.silvarium.cz/…/view/66/16/
Rozvíjaj sa, bučku, zticha, polahučku, až sa ty rozvineš, celý svět zakryješ.
Z Moravy
Zeleňaj sa, bučku, zticha, pomalučku, jak sa rozzeleníš, tak nás rozveselíš.
Z Valašska
(Ivo Stehlík: Stromy k nám hovoří. Stehlík, 2009.)
Kontakty
Actaea - společnost pro přírodu a krajinu
Mgr.Kateřina Kočí
Karlovice 279
Tel.:774 750 716
e-mail:info@actaea.cz
http://www.actaea.cz
