Dolní a Horní Lomná
Salašnické spolky
Je tomu už dávno, co se na beskydských svazích rozkládaly salaše s velkými stády ovcí. Salašnictví sice stále doznívá v tradiční kultuře a vzpomínkách zdejších obyvatel, ale mnohé ovčí pastviny už dávno zarostly lesem. To je i případ salaše na Polomu, kde si dnes už jen těžko představujeme, jak zde kdysi mohly znít zvonce oveček. Salašnictví však bylo v minulosti důležitým zdrojem obživy obyvatel celého Jablunkovska. Aby se chov ovcí vyplácel a byl dost efektivní, sdružovali se horalé do salašnických spolků. Jejich členem se mohl stát každý, kdo vlastnil nebo měl právo užívat horskou pastvinu. Většinou platilo, že na 3 ha pastvin platila jedna výsada, tedy právo mít na společných pastvinách 1 krávu a 7 ovcí. Činnost spolku určovaly schůze, kterým se říkalo „grómady“. První se konávala na jaře, kdy si členové spolku vybrali ze svého středu „salašníka“, který zodpovídal za hospodaření celé salaše a určoval termín začátku pastvy. Tehdy probíhalo tzv. „miyszani łowiec“, tedy den, kdy ovce podílníků poprvé vytvořili společné stádo nazývané „kyrdel“. Druhá schůze se konala na podzim, v době ukončení pastvy a při její příležitosti probíhal „rozsad“, což je den, kdy si členové spolku odváděli ovce zpět do vlastní péče.
Mnohé salašnické spolky mívaly své názvy. Například v Mostech u Jablunkova působil spolek „Bieskid czerchlany“. Je zajímavé, že tento spolek byl v roce 1989 obnoven. Dnes se však již nezabývá chovem ovcí, ale lesním hospodářstvím
