Hrady na skalách
Bečov
Hrad Bečov byl postaven na žulovém skalisku ve výrazném údolí říčky Teplé, při jejím soutoku s Bečovským potokem. Žula (granit) je hlubinná vyvřelina, což znamená, že utuhla z horninové taveniny v několikakilometrové hloubce pod původním zemským povrchem. A protože tuhla pomalu, měly jednotlivé její složky (křemen, živec a slídy) dostatek času vykrystalizovat do poměrně velkých zrn, které rozeznáme pouhým okem. Žula v Bečově je součástí rozsáhlého karlovarského žulového masívu.
První spolehlivá zmínka o hradu je z roku 1349, kdy byla Rýzmburky vydána listina, která jednoznačně dokládá existenci hradního sídla. Rod pánů z Oseka, později psaných z Rýzmburka byli prvními prokazatelnými majiteli bečovského panství. V první vývojové fázi hradního objektu vznikl bergfrit (obranná věž) a obytný palác na místě dnešního horního zámku. Po roce 1356 byla vystavěna reprezentativní obytná věž, tzv. donjon Jde o jeden z největších donjonů v Čechách. V roce 1495 získali hrad Pluhové z Rabštejna, kteří se díky jejich bohatství pocházejícího z těžby cínu ve Slavkovském lese výrazně zapsali do stavebního vývoje hradu – upravili interiéry donjonu, nejstarší obytnou část za bergfritem upravili do renesanční podoby (dodnes nesou tyto budovy označení Pluhovské domy), donjon a kapli propojili tzv. tabulnicí (název od jídelních tabulí), která sloužila ke společenským a reprezentativním účelům (hostiny, slavnosti).
Od roku 1624 bylo panství ve vlastnictví Questenberků, od roku 1752 Kouniců a od roku 1813 Beaufort-Spontinů. Beauforté za druhé světové války aktivně spolupracovali s nacistickým Německem. Na základě dekretů prezidenta republiky z 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku Beauforté panství v Bečově nad Teplou museli opustit. Ve srovnání s ostatními hradními stavbami v České republice je bečovský hrad výjimečný mírou dochovanosti středověkého vzhledu a četných autentických prvků. Zámek sloužil jako škola, z Pluhovského paláce a hradu mělo být muzeum. V r. 1996 došlo ke zpřístupnění barokního zámku veřejnosti. Jeho celé první patro je věnováno unikátní prezentaci „nálezu století“ – románskému relikviáři sv. Maura.