česky <<< >>>

Žula v Geoparku

Vysoký kámen u Krásna

Známá cínová ložiska v důlním revíru Horní Slavkov-Krásno jsou vázána na hlubinné vyvřeliny karlovarského masivu. Během posledních magmatických fází se ve vrchlících intruzí hromadila těkavá fluida, která přeměnila pomalu tuhnoucí žuly na tzv. greiseny, metasomatické horniny tvořené křemenem, topazem, lithnými slídami a bohaté na kovy jako cín, wolfram, měď, arzén či molybden. Naspodu těles se naopak koncentrovaly alkálie, které daly vznik živcovým metasomatitům a alkalicko-živcovým granitům. Ukázkovým příkladem tohoto jevu je lokalita Vysoký kámen.

Asi 700 m severozápadně od centra hornického města Krásno se nachází nevelký skalní útvar, ze kterého se otvírá široký výhled k severu až východu. Výchoz tvořený prokřemenělým greisenem leží na jižním okraji cínového ložiska Vysoký kámen. Ložisko bylo dobýváno od konce 13. století, k největšímu rozmachu těžby došlo ve století šestnáctém, kdy revír podsedla Schnödova odvodňovací štola. V období 1972–1989 bylo ze svrchních partií ložiska vytěženo kolem 20 tisíc tun rudy. Rekultivovaný povrchový odkliz leží na severním svahu návrší.

Silicifikované greiseny

Zhruba 500 m dále na západ se nachází velký stěnový lom, ve kterém se dobývá alkalicko-živcový granit jako živcová surovina pro keramický průmysl. Od greisenového tělesa je živcové ložisko odděleno významnou tektonickou linií, tzv. zlomem Vysokého kamene (též Hornoslavkovský zlom). Zlom Vysokého kamene pokračuje dále k severozápadu přes úpatí hory Krudum, Sokolovský křemenný val a napříč Sokolovskou pánví až do Olovského revíru v Krušných horách.

Ústí staré štoly

Tektonická brekcie

GPS pozice

N 50° 6.828', E 12° 46.998'
[GPX]

[MAPY.CZ]