Uhelná trasa
Oáza
Roku 1806 bylo vydáno první povolení pro těžbu uhlí v katastru obce Jenišov. Nejstarším dolem byl důl Marie Starostlivá (Mariasorg) založený jáchymovským obchodníkem Josefem Kalesánským Paulusem. V počátcích se rubalo do hloubky 15–20 m, většinou sezónně v malých šachticích opatřených vrátkem. K rozmachu uhelné těžby přispělo zavádění techniky, především vodotěžných a těžných parních strojů. Velikým impulsem pro rozvoj hornictví se stalo dokončení železnice Chomutov – Cheb, jejíž úsek z Karlových Varů do Chebu byl otevřen v roce 1870. Železnice se stala nejen důležitým odběratelem uhlí, ale umožnila zároveň vstoupit na tuzemský uhelný trh. K rozkvětu dolování došlo na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo postupně otevřeno 19 důlních děl. Největšími byly Poldi, Marie Starostlivá (Mariasorg), Vilemína a Karel-Jan (Caroli-Johanni). Ve 30. letech 20. století byly doly pomalu uzavírány a rozvoj obce stagnoval. Po hnědouhelném dolování se dodnes zachovaly nenápadné odvaly hlušiny a vodní plocha Oáza na místě povrchového dolu Poldi.
Jenišovské zajímavosti
K dalším zajímavostem obce patří kaplička sv. Anny z konce 19. století a několik památných stromů – Majvalův dub (dub zimní, Quercus petraea) u domu č. p. 38, dub U Vorlů (dub letní, Quercus robur) u č. p. 65 a Jenišovský dub (dub letní, Quercus robur) za budovou č. p. 68.
Primitivní těžba uhlí pomocí vrátku a vědra (podle J. Jiskry 1996)
Oáza – vodní plocha v místě hnědouhelného lomu Poldi
