česky english deutsch <<< >>>

Uhelná trasa

Lomy Družba a Jiří

Rozvoj průmyslu pod Krušnými horami v 19. století byl založen na hnědém uhlí. Topilo se jím ve sklárnách v Dolním Rychnově a Novém Sedle, v minerálních závodech, v šamotce v Chodově, v porcelánkách v okolí Karlových Varů i jinde. Odbyt se značně zvýšil po dokončení železnice ze severních Čech do Chebu v roce 1871. Uhlí nebylo jen palivem, ale také se upravovalo v briketárnách a chemických továrnách. Ze sokolovského uhlí bohatého na vosk se získávaly také saze pro výrobu barev, montánní vosk, dehet, lehký olej a hnědouhelný koks. Koncem 2. světové války pracovalo na Sokolovsku 39 hlubinných a 15 povrchových dolů. Hlubinné doly se postupně uzavíraly a jejich funkci převzala těžba povrchová. Ta kulminovala v roce 1983, kdy bylo vydobyto téměř 23 miliónů tun uhlí.

Lom Jiří z protilehlé strany

Důlní činností je v Sokolovské pánvi postiženo kolem 50 km2. Sokolovská pánev je ze severu i jihu strmě omezena výraznými tektonickými liniemi. Vyplněna je třetihorními uloženinami říčního, vulkanického a jezerního původu. Hnědé uhlí vznikalo v bažinách při změlčení pánve. Je vyvinuto ve dvou horizontech – starší sloj Josef vznikla před asi 25 milióny let, mladší souvrství slojí Antonín a Anežka před 22 milióny let. V obrovských lomech Družba a Jiří je těžena hnědouhelná sloj Antonín. Sloj má průměrnou mocnost 24 m, leží téměř 200 m hluboko a směrem k okrajům pánve je vyvlečena vzhůru. Sloj překrývají šedé jílovce, které se uložily v prostředí hlubokého bezodtokého jezera (tzv. cyprisové souvrství). V lomových svazích jsou odkrývány barevné sopečné vyvrženiny třetihorních vulkánů. Nevyužitá skrývka je ukládána na vnitřní výsypku v lomu a na vnější Smolnickou výsypku.

Pásový vůz zakládací PVZ 2500 slouží k ukládání skrývkových zemin na výsypku. Maximální kapacita činí 2500 m3/hod., přepravní vzdálenost od dopravníkového pasu je 72 m

Kolesové rýpadlo Unex KU 300 má hmotnost 1 240 t, průměr kolesa 7,6 m a teoretickou výkonnost 1200 m3/h

Pokračování dalšího zastavení Lomu Družba: Novodobý hospodářský rozvoj severozápadních Čech je založen na těžbě a zpracování hnědého uhlí. V polovině 20. století pracovaly na Sokolovsku desítky hlubinných a povrchových dolů. Hlubinné doly se postupně uzavíraly a jejich funkci převzala těžba povrchová. Ta kulminovala v roce 1983, kdy bylo vydobyto téměř 23 miliónů tun uhlí. Důlní činností je v revíru postiženo kolem 50 km2. Lom Družba leží v Sokolovské pánvi, která je ze severu a z jihu strmě omezena výraznými tektonickými liniemi. Pánev je vyplněna třetihorními uloženinami říčního, vulkanického a jezerního původu. Hnědé uhlí vzniklo v bažinatém prostředí při změlčení pánve. Je vyvinuto ve dvou horizontech – starší sloj Josef vznikla před asi 25 milióny let, mladší hnědouhelné souvrství se slojemi Antonín a Anežka před 22 milióny let. V lomu Družba je těžena sloj Antonín, která má průměrnou mocnost 24 m, leží téměř 200 hluboko a směrem k okrajům pánve je vyvlečena vzhůru. Sloj překrývají šedé jílovce, které se uložily na dně třetihorního jezera. Jejich spodní část je těžena pro výrobu expandovaných keramických granulí (liaporu), část svrchní obsahuje polohy využívané pro rekultivace a sorbenty pro ochranu životního prostředí. V podloží sloje jsou na okrajích lomu odkrývány barevné sopečné vyvrženiny třetihorních vulkánů. Nevyužitá skrývka je ukládána na vnitřní výsypku v lomu a na vnější Smolnickou výsypku. V současné době je těžba v útlumu a během několika let se očekává její úplné zastavení.

Kolesové rýpadlo Unex KU 300/37 má hmotnost 1 240 t, průměr kolesa 7,6 m a teoretickou výkonnost 1200 m3/h

Kolesové rýpadlo Unex KU 300/19

Pásový vůz zakládací PVZ 2500 slouží k ukládání skrývkových zemin na výsypku. Maximální kapacita činí 2500 m3/hod., přepravní vzdálenost od dopravníkového pasu je 72 m

GPS pozice

N 50° 12.096', E 12° 42.622'
[GPX]

[MAPY.CZ]