česky english deutsch <<< >>>

Uhelná trasa

Hernych - dědičná štola v Čisté u Svatavy

Těžba hnědého uhlí u industriálního městečka Svatavy u Sokolova začala v 18. století, avšak v malém měřítku a se zaměřením spíše na kyzové lupky než na uhlí samé. Minerální závod na výrobu kamence a kyseliny sírové se nacházel u ústí Radvanovského potoka do říčky Svatava. Na konci 19. století se chemické výroby postupně přesunuly do okolí Plzně a v regionu začala dominovat těžba uhlí.

Městys Svatava je významným hornickým centrem sokolovského hnědouhelného revíru. V roce 1804 zde začal podnikat Johann David Starck, který spolu se synem Johannem Antonem zavedl chemickou výrobu, zprovoznili sklárnu a postavili dělnickou kolonii. Jako palivo se ve Starckových závodech už využívalo uhlí. Od jména průmyslníka je odvozeno označení místní části Davidov. Z názvů dolových měr položených u Svatavy pochází pojmenování uhelných slojí Josef, Anežka (Agnes) a Antonín, které se používá dodnes.

V lese po pravé straně silnice ze Svatavy do Josefova se skrývají dvě památky na hlubinnou těžbu hnědého uhlí – ústí štol Hernych a Gustav. Štola Hernych byla prohlášena za kulturní památku a upoutá nedávno zrekonstruovaným zděným portálem z roku 1918, níže položené ústí starší štoly Gustav z roku 1797 je zabořené a prozrazuje ho silný výtok vody.

Portál štoly Hernych

Štola Hernych dosáhla délky 225 m. Byla vystrojena pouze dřevěnou výstuží, takže lze její průběh vysledovat podle linie propadlin. Pojmenována je podle těžařstva bratrů Floriána, Emila a Richarda Hernychových, kteří v roce 1920 důl koupili a pokračovali v hlubinné i povrchové těžbě. Vytěžené uhlí se dopravovalo 600 m dlouhou lanovkou k železniční stanici v Podlesí (nynější Svatava-zastávka). Po několikeré změně vlastníků byla těžba v roce 1938 zastavena. Předmětem zájmu byla hnědouhelná sloj Josef.

Průběh štoly na staré důlní mapě

Schéma těžby slojí Anežka a Antonín metodou pilířování

GPS pozice

N 50° 11.859', E 12° 35.926'
[GPX]

[MAPY.CZ]