česky english deutsch >>>

Sopky v Geoparku

Komorní hůrka

Národní přírodní památka Komorní hůrka je kulturně-historickým fenoménem světového významu. Poté, co ji významný přírodovědec Ignác Born popsal v roce 1773 jako vyhaslou sopku, stala se cílem častých exkurzí františkolázeňských hostů i vědeckých kapacit. Pozornost na nenápadný vršek se soustředila počátkem 19. století, kdy vrcholil spor mezi neptunisty a plutonisty. Podle neptunistů vznikly horniny a zemský povrch tvořivou silou vod oceánů a sopky vznikly při požáru uhelných slojí. Plutonisté viděli původ všeho ve žhavém magmatu a vulkány jako výlevy lávy ze zemského nitra. V případě Komorní hůrky se vědecké rozepře zúčastnil i Johann Wolfgang Goethe, který navrhl navázat na neúspěšné kutání na uhlí a prozkoumat nitro kopce hornickým způsobem. Práce financoval mecenáš Kašpar Šternberk a teprve v roce 1837, již po Goethově smrti, se podařilo nalézt přívodní vulkanický kanál a dát za pravdu plutonistům. Na tuto dobu upomíná reliéf hlavy J. W. Goetha a kamenný portál v místě ústí jedné ze štol.

Komorní hůrka před 100 lety

Komorní hůrka patří spolu se Železnou hůrkou k nejmladším českým sopkám, jejichž vznik je datován v rozmezí 100–500 tisíc let.

Řez sopkou Komorní hůrka

Většinu jejího tělesa tvoří sypké vulkanoklastické uloženiny, které byly v minulosti těženy pro stavební účely, mj. i na udržování parkových cest ve Františkových Lázních. Dnes je štěrkovna zatravněna a působí dojmem „kráteru“. Stala se významnou botanickou lokalitou, neboť v ní existuje specifické teplé a suché mikroklima. Nejzajímavějším rostlinným druhem je zde bezesporu vstavač obecný – kukačka (Orchis morio), který je silně ohroženým druhem české květeny.

Tři vulkanické fáze

GPS pozice

N 50° 5.991', E 12° 20.156'
[GPX]

[MAPY.CZ]