Poznávací trasa Rotava
Čedičový lom Kernberg
Kopec Kernberg známe už jen z historických pohlednic. Na jeho místě je dnes zatopená lomová jáma. Kernberg příkře vystupoval 76 m nad okolní náhorní planinu. Skládal se z mimořádně pevné a lomařsky atraktivní sopečné horniny blízké čediči, která se vylamovala ve sloupcích. Vyvřelé těleso se směrem do hloubky nálevkovitě zužovalo. Přívodní kanál třetihorní sopky byl v hloubce 50–100 m pod okolní rovinou široký pouze 30–50 m. Sloupce byly uspořádány milířovitě, uprostřed byly vztyčeny svisle a směrem k obvodu tělesa se postupně nakláněly do téměř vodorovné polohy. Dosahovaly rekordní výšky přes 40 m.
Hornina Kernbergu se jmenuje nefelinický bazanit. V mikroskopickém obraze obsahuje augit, olivín, nefelín, ojediněle živec a sopečné sklo. Uzavírá úlomky natavené žuly o velikosti milimetrů až šesti metrů.
Nejstarší zmínky o existenci zdejšího lomu na štěrk a tavivo do železnorudné hutě jsou z roku 1785. V roce 1905 zde vybudovala Krušnohorská společnost na výrobu čedičového štěrku parní drtírnu a třídírnu. Firma vyráběla i čedičové kostky, které vyvážela do celé monarchie a do ciziny. V roce 1920 lom koupily Spojené čedičové závody v Karlových Varech. Závody dodávaly štěrk také do sklárny Nové Sedlo, neboť zbarvoval lahvové sklo do žádané jasně zelené barvy. Ve 30. letech zde těžila kámen na komunikace kraslická firma Franz Wolf. Za světových válek v lomu pracovali váleční zajatci a totálně nasazení lidé.
Po roce 1945 byl podnik znárodněn. V roce 1946 se v lomu vyrobilo 37 000 tun kvalitní silniční i železniční drtě, vedle menšího množství dlažby, patníků a hranolů k vyztužení řečišť a hrází. V 60. letech obnášela těžba kolem 120 000 tun kameniva ročně. Do roku 1969 byl kopec téměř zarovnán s okolním terénem. V roce 1977 převzaly ložisko Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov, které ročně těžily 90 000 tun kameniva. V roce 1995 byl provoz kamenolomu pro vyčerpání zásob ukončen.
Tento text pro Vás připravil Petr Rojík.