česky english deutsch <<< >>>

Naučná trasa Pernink

Cesta na Vlčinec

Situace zastavení na trase

Ještě než v Krušných horách vzniklo trvalé osídlení, procházelo jimi nejpozději ve středověku několik obchodních stezek, které spojovaly české vnitrozemí se Saskem a vzdálenějšími oblastmi Německa. Jeden z těchto horských pasů vedl ze saského Švarcemberku přes dnešní Potůčky a Horní Blatnou do Perninku, kde se dělil na dvě větve.

Západní část osady Wölfling v roce 1925: vlevo myslivna, vpravo výletní restaurace

Jedna větev, kterou v podstatě sleduje dnešní silnice, šla už od vzniku Perninku po levém břehu Bystřice přes Pstruží a Merklín do Hroznětína a odtud dále do Ostrova či Karlových Varů. Této tzv. hroznětínské stezky se vozkové kvůli její příkrosti a značné kamenitosti obávali, a zejména v létě proto volili raději obchvat přes Vlčinec (Wölfling) – tzv. velflinskou cestu. Její význam poklesl až po úpadku dolování na počátku 19. století a po vybudování kvalitnější silnice z Merklína do Perninku v polovině 19. století.

Výletní restaurace na Wölflingu kolem roku 1930

Velflinská cesta stoupá z údolí Bystřice v Perninku (825 m n. m.) šikmo svahem kolem někdejší hájenky až do nadmořské výšky 900 m pod Dračí skálou a dále ještě mírněji až do 963 m na Jelením hřbetu, kde dosahuje nejvyššího bodu. Zde se cesta dříve opět dělila do dvou větví obcházejících severně nebo jižně kótu Velflík (977 m) a spojujících se ve východní části zaniklé osady Vlčinec či Velflík (Wölfling). Na počátku první světové války byla cesta v rámci nouzových prací nově upravena a její jižní trasa u Wölflingu zčásti i nově vybudována. Bylo tak možné se po ní pohodlně dostat k někdejší oblíbené výletní restauraci i myslivně (860 m n. m.). Odtud pak nejmírnější, stále však dosti příkrý sestup do údolí vedl směrem na Lužec a dále do Děpoltovic. Druhou variantou, kterou však již nezaznamenává ani katastrální mapa z roku 1842, mohl být obchvat Vlčince (973 m) a sestup traverzem směrem na Odeř nebo Hroznětín. Tomu, že stezka v těchto místech existovala již v pradávné minulosti, nasvědčuje nedávný nález bronzového depotu vysoko nad Hroznětínem.

Tento text pro Vás připravil Michal Urban.

Užitečné informace

GPS pozice

N 50° 20.917', E 12° 47.600'
[GPX]

[MAPY.CZ]