česky english deutsch <<< >>>

Naučná trasa Pernink

Kontribučenská sýpka

Situace zastavení na trase

Jednou z nejzajímavějších budov Perninku, v Krušných horách naprosto ojedinělou, je nenápadné kamenné stavení stojící mezi domy s č. p. 105 a 108 – tzv. kontribučenská sýpka. Jde o sýpku či špýchar, který vznikl na základě nařízení císaře Josefa II. z roku 1788 a sloužil jako rezervní sklad obilí pro léta neúrody. Povinnost odvádět kontribuce (část zásob obilí) do sýpky se vztahovala na všechny poddané.

Josefinský zákon o kontribučenských fondech a záložnách byl odrazem strašlivého hladomoru, který postihl české země i celou střední Evropu v letech 1771 a 1772 v důsledku extrémních výkyvů počasí a z toho plynoucí neúrody. Podle úředních výkazů podlehlo hladu v Čechách od června 1771 do června 1772 nejméně 250 000 lidí, tedy asi desetina obyvatelstva, mnoho dalších lidí se navíc v nouzi rozhodlo pro vystěhování ze země. V Perninku tehdy údajně zemřelo na 150 lidí, v celé rakouské monarchii si pak hladomor vyžádal na milion životů, což představuje zcela mimořádnou demografickou katastrofu. Teprve požehnaná žeň roku 1772 učinila tomuto neštěstí konec.

Kontribučenská sýpka – čelní pohled

Perninská kontribučenská sýpka má na přední straně velká vjezdová vrata a nahoře tzv. hůru pod polovalbovou střechou. Do zadní zdi je na vnější straně vložen pískovcový reliéf o rozměrech 30×60 cm s postavou biskupa s mitrou na hlavě a biskupskou berlou v ruce. Na střeše se původně pravděpodobně nacházela věžička se zvoncem. Zda sýpka vznikla přestavbou staršího hospodářského objektu, nebo byla postavena až po vydání josefinského nařízení, není známo.

Pískovcový reliéf na zadní stěně sýpky

Pro zatraktivnění pobytu návštěvníků obce i kulturních možností místních obyvatel chystá Pernink opravu kontribučenské sýpky, z níž by se do budoucna měla stát malá výstavní síň.

Tento text pro Vás připravil Michal Urban.

Užitečné informace

GPS pozice

N 50° 21.933', E 12° 47.050'
[GPX]

[MAPY.CZ]