Naučná trasa Bludná
Blatenský vodní příkop
Situace zastavení na trase
V 16. století byl v důlních revírech nutnou podmínkou dobývání a zpracování rud dostatek vodní energie. K pohonu vodotěžných strojů, stoup k drcení rudy, hutí, hamrů, pil a dalších zařízení byla využívána voda z přírodních toků i umělých kanálů. Nejinak tomu bylo i v hornoblatenském a bludenském cínovém revíru. Pro něj byl v období 1540–1544 na náklady blatenského těžařstva vybudován vodní příkop, který byl napájen z říčky Černá, asi 2 kilometry západně od Božího Daru. Jeho trasa je vedena mírným spádem ze severního okraje Božídarského rašeliniště přes Myslivny, Ryžovnu, Bludnou a severní úbočí Blatenského vrchu až do Horní Blatné, kde je odveden do Blatenského potoka. Dokončení příkopu o celkové délce 13 km znamenalo bezprostřední oživení důlní činnosti na Sněžné hůrce u Bludné i na Blatenském a Jelením vrchu. Už během stavby na něm bylo v roce 1541 založeno 12 nových stoupoven a řada hutí.
Blatenský příkop v prostoru železorudných a cínových dolů na Bludné
Blatenský vodní příkop je složité dílo s řadou vodohospodářských prvků. Průtok vody byl regulován hrázemi, stavidly, přepady a odváděcími kanály, křížení s cestami a potoky bylo řešeno lávkami a dřevěnými přetokovými žlaby, některé úseky byly kryté dřevěnými povaly. Údržbu příkopu prováděla blatenská městská rada, která v roce 1570 získala od římského císaře a českého krále Maxmiliána II. právo na svobodné užívání vody v příkopu.
Odlehčovací objekt – přemostění Mrtvého potoka na Bludné
Příkop si zachovával svou funkčnost po staletí a jako zdroj vody pro průmyslové provozy a požární ochranu byl pravidelně udržován až do roku 1945. Pak ale došlo k jeho postupnému zanášení sedimenty a zarůstání vegetací. Roku 1980 byl prohlášen za nemovitou kulturní památkou. V období 1995 až 2001 byl kompletně rekonstruován do podoby, kterou měl při předchozí velké opravě na konci 20. let minulého století.
Tento text pro Vás připravil Michal Urban.
