Naučná trasa Bludná
Historická zemská hranice
Situace zastavení na trase
Oblast mezi dnešní Horní Blatnou a Božím Darem, zahrnující i Bludnou, byla od poloviny 12. století součástí schwarzenberského panství nazvaného podle města Schwarzenberg v Sasku. V roce 1212 daroval německý král Fridrich II. toto území českému králi Přemyslu Otakarovi I. a panství se stalo součástí českého království. V roce 1459 připadlo schwarzenberské panství zpět Sasku jako věno při svatbě dcery Jiřího z Poděbrad Zdenky se saským vévodou Albrechtem III. Faktickými držiteli panství byli nicméně již od roku 1425 páni z Tetova, kteří je v roce 1533 prodali saskému kurfiřtovi Johannu Friedrichovi, zakladateli Horní Blatné (1532) a Božího Daru (1533).
Průběh jižní hranice schwarzenberského panství do roku 1546
Na jihu v té době sousedilo schwarzenberské panství s državami hraběcího rodu Šliků, majitelů Jáchymova. Přesný průběh hranice v tomto tehdy téměř liduprázdném pohraničním pralese nikoho příliš nevzrušoval, dokud zde nebyla objevena bohatá ložiska rud. Mezi Šliky a saským kurfiřtem pak propukly spory o vytyčení hranice. Podle některých pramenů s tím může souviset i německý název osady Bludná (ze slov Irrung = mýlka, omyl a Umgang = hraniční obchůzka). Podle jiných výkladů název vznikl ze zklamání prospektorů, kteří při hledání cínovcových žil narazili „pouze“ na železo (slovo Irrgang by se pak dalo přeložit jako bludná žíla).
Kamenný mezník na historické hranici s vyraženými písmeny KK a číselným označením
V roce 1546 přiměl český král Ferdinand I. saského vévodu a pozdějšího kurfiřta Mořice, aby mu jižní část schwarzenberského panství s městy Horní Blatnou a Božím Darem postoupil (tzv. pražská dohoda z 14. 10. 1546). Státní hranice se tím posunula na sever do míst, kudy probíhá dodnes, a z někdejší hranice mezi Čechy a Saskem se stala vnitrostátní hranice oddělující šlikovské državy na jihu od jáchymovského lesního panství na severu. Tato hranice probíhala od Božího Daru přes Božídarský Špičák k Ryžovně a dále po hřebeni mezi Ryžovnou a Hřebečnou na Bludnou, odtud do Horní Blatné a podél Blatenského potoka do Potůčků. Od zastávky 1 až na Bludnou sleduje Naučná trasa Bludná téměř přesně průběh této staré hranice, která dosud představuje katastrální hranici mezi Ryžovnou na severu (dříve součástí jáchymovského lesního panství) a Hřebečnou, resp. Perninkem na jihu. Hranice je dosud zčásti vyznačena starými žulovými patníky pocházejícími patrně z 19. století.
Tento text pro Vás připravil Michal Urban.
Užitečné informace
- Předchozí zastávka: Vrchovištní rašeliniště a vřesoviště Spáleniště
- Následující zastávka: Staré cínové doly
