Minerální prameny
Smraďoch
Smraďoch je zajímavé lesní vrchovištní rašeliniště vzdálené 5 km od Mariánských Lázní. Vzniklo v nadmořské výšce 768–779 m na proplyněných vývěrech podzemních vod vázaných na zlomové linie směru SZ-JV. Podloží je tvořeno amfibolity mariánskolázeňského bazického komplexu.
Přírodní rezervace Smraďoch
Název lokality pochází od obsahu sirovodíku v plynných vývěrech. I když je koncentrace tohoto plynu velice nízká, jeho charakteristický zápach se line na velkou vzdálenost. Zatímco převládající oxid uhličitý je juvenilní, tj. pochází z nitra Země, sirovodík vzniká za spolupůsobení sirných bakterií v redukčním prostředí rašeliniště mělce pod povrchem (obdobně je tomu i na lokalitě Sirňák). Většina mofet byla odkryta na počátku 19. století, kdy se zde těžila rašelina pro potřeby lázeňských procedur v blízkých Mariánských Lázních. Těžba byla ukončena v roce 1853 a místo opět ovládla matka příroda.
Sedmikvítek evropský
Lokalita o rozloze 7,9 ha je od roku 1968 pod zákonnou ochranou. V současnosti má statut přírodní rezervace, ve které jsou porosty ponechány přirozenému vývoji. Území má lesní charakter se dvěma rozvolněnými plochami s rašelinnými jezírky (šlenky) s kolísající hladinou vody a vývěry plynů.
Šicha černá
Kromě unikátních porostů řas ve šlencích roste na jejich vysychajících okrajích řada vyšších rostlin, např. prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Z vrchovištních druhů se roztroušeně vyskytuje borovice blatka (Pinus rotundata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a šicha černá (Empetrum nigrum), přímo ve smrčinách zaujmou bílé květy sedmikvítku evropského (Trientalis europaea) a kokoříku přeslenitého (Polygonatum verticillatum).
Prstnatec Fuchsův
