Minerální prameny
Prameny Helena a Viktor
První písemné zmínky o minerálních pramenech v okolí Kynžvartu jsou datovány do roku 1454. K lázeňským účelům se léčivé vody bohaté oxidem uhličitým začaly využívat od 19. století. V roce 1822 z popudu knížete Metternicha je analyzoval švédský chemik Jakob Berzelius, který šest z nich doporučil k jímání. V roce 1856 začaly být prameny používány k vodoléčbě a v roce 1862 byly prohlášeny za léčivý přírodní zdroj. Roku 1864 byl zprovozněn první lázeňský dům Metternich (dnes Orlík) a postupně následovaly další. Sláva lázní vyvrcholila v polovině 20. století, dnes se zde v klidném a komorním prostředí léčí dětští pacienti s indikacemi onemocnění dýchacích cest, kožních onemocnění a nově i obezity a onemocnění ledvin a močových cest.
Kyselky vznikají v prostředí puklinového systému krystalinika Slavkovského lesa, které je zde budováno amfibolity, pararulami a žulami. V Kynžvartu jsou v současné době zachyceny čtyři prameny, z nichž tři jsou veřejně přístupné.
Prameny Helena a Viktor jsou zachyceny hlubokými vrty a vyvedeny do pitného pavilónku v parčíku před budovou Balneoprovozu. Jde o studené železnaté kyselky hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité.
Info
Katastr: Lázně Kynžvart
Typ: prostá železnatá hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatá
kyselka se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité
Teplota: 8 °C
Jímání: vrty
Obsah CO2: Helena 2560 mg/l, Viktor 2162 mg/l
Nadmořská výška: 693 m